Podporuji iniciativu Chcípl pes

Gaius Asinius Pollio (76 př. n. l. - 5 n. l.)

Gaius Asinius Pollio byl římský politik a vojevůdce, stoupenec Caesara v boji proti Pompeiovi, poté legát Antoniův. Za své úřední a vojenské kariéry zastával kromě jiných hodností praeturu [?] v roce 45 př. n. l. a v roce 40 př. n. l. úřad konzula [?]. Usiloval o podepsání smlouvy mezi Antoniem a Augustem v Brundisiu. I když se poté s Antoniem rozešel, odmítal bojovat u Actia a držel se stranou, ačkoli podporoval nastolení principátu. Po triumfu, který slavil r. 39 př. n. l. nad illyrským kmenem Parthénů, se stáhl z politického života a věnoval se literatuře. Byl skvělým vzdělancem a za Augusta se oddal hlavně kulturním zálibám, přátelil se s Vergiliem a Horatiem. Zavedl v Římě veřejné předčítání literárních novinek a z kořisti získané v Illyrii založil první veřejnou knihovnu. Byl autorem mnoha děl dramatických, historických, řečnických i básnických, žádné se však nedochovalo. Jeho dějiny občanských válek začínaly 1. triumvirátem a končily asi bitvou u Filipp, vynikaly živým líčením a samostatným úsudkem. Netajil se svými sympatiemi k Augustovu protivníkovi Marcovi Antoniovi. Přátelil se s Catullem, později s Horatiem a Vergiliem, jehož majetek v Předalpské Gallii zachránil r. 41 př. n. l. před konfiskací. Polliových dějin použili pozdější řečtí i římští historikové, odtud pak známe jeho některé závažné politické názory a postoje.

Zdroje:
Academia Praha – Encyklopedie antiky
Ferdinand Stiebitz - Stručné dějiny římské literatury pro střední školy
nakladatelství Svoboda – Slovník antické kultury