Podporuji iniciativu Chcípl pes

Gallus (asi 69 - 26 př. n. l.)

Cornelius Gallus pocházel z města Forum Iulium v Narbonské Gallii (dn. Fréjus ve Francii). Byl zakladatel římské milostné elegie, zamlada stál blízko mladořímské škole, byl spolužákem Vergiliovým. Ve službách triumvirů byl r. 41 př. n. l. činný při rozdílení severoitalských pozemků veteránům ale pomohl v této záležitosti Vergiliovi. Byl přítelem Augustovým, který mu svěřoval důležité úřady vojenské i civilní. Gallus zastával významné funkce v Gallii, účastnil se jako jeden z velitelů tažení proti Antoniovi a Kleopatře (s kterou také v konečné fázi vyjednával) a od r. 30 př. n. l. byl prvním prefektem Egypta. Ale zpyšněl, tupil Augusta, vedl si zpupně a upadl v podezření ze spiknutí, byl proto sesazen a spáchal sebevraždu. V roce 25/24 př. n. l. doprovázel Galla do Syeny (dn. Asuán v Egyptě) ležící na jižní hranici nové provincie velký zeměpisec Strabón. Vlivem Parthenia z Nikaie, který přišel r. 73 př. n. l. jako zajatec do Říma a stal se šiřitelem zásad alexandrijské moderny u Římanů, se Gallus této moderny věrně přidržoval, ale navázal také na klasika řecké elegie Mimmerma z Kolofona (7. století př. n. l.). Tak se stal průkopníkem klasické poezie Augustovy doby. Překládal řeckého učence a básníka Euforióna z Chalkidy (275 - 200 př. n. l.) - odtud je asi Ciceronovo posměšné označení neóteriků cantores Euphorionis (Euforiónovi zpěváčkové). Vynikl hlavně čtyřmi knihami elegií, v nichž pod krycím jménem Lycoris opěval herečku Cytheris, známou z Ciceronových dopisů - byl do ní zamilován i Antonius a Brutus. Gallus užil místo krátkých lyrických písní k vyjadřování svých osobních zážitků elegie, maje v tom ostatně předchůdce v Catullovi. Tak nabyla elegie, zvlášť milostná, subjektivního rázu. Gallovy básně se nedochovaly. Byl velmi vážen u mladší básnické generace, Vergilius parafrázoval řadu jeho veršů v 10. ekloze svých bukolik,  oslavil jej ve svých Bukolikách a také v závěru Georgik mu věnoval oslavnou zmínku, tu však později škrtl.

Zdroje:
Academia Praha – Encyklopedie antiky
Ferdinand Stiebitz - Stručné dějiny římské literatury pro střední školy
nakladatelství Svoboda – Slovník antické kultury