Obecné informace o stránkách

Historie stránek

V poměrně krátké době se však stránky proti mému počátečnímu záměru rozšířily a staly se samostatným projektem. Další efekt, s kterým jsem do té doby nepočítal, je to, že psaní článků mě ponořilo do tématu více než kdy předtím a znamená pro mně i neustálé osvěžování a doplňování znalostí. Pro časovou vytíženost a náročnost práce na těchto stránkách jsem již nezvládal přispívat ještě na Antiku a plně jsem se věnoval již jen tomuto projektu. Jsem si vědom toho, že některé mé někdejší články na Antice by potřebovaly důkladnou revizi (např. článek o Hunech), jiné by měly zmizet úplně (minimálně série článků o křesťanství), ale diktovat redakční politiku svých kolegů nemohu a nechci.

Jelikož se mi podařilo relativně brzy zpracovat původně vytýčené období úpadku římské říše 161 – 395, které tvoří většinu dějin římského císařství, rozhodl jsem se jej zpracovat celé. Nejprve jsem dokončil jeho dějiny do roku 476 a pak zpracoval dobu od Augusta po Antonina Pia. Poté následovalo postupné doplňování informací o císařích na základě nových pramenů. Stránky jsem pak rozšířil o hodnocení knih a filmů, seznam římských a řeckých pojmů, a články o dalších významných osobnostech – básnících, historicích, biskupech aj., i když někteří jsou již zpracováni na webu Antiky. Pak jsem zpracoval rodokmeny nejvýznamnějších císařských rodů a jako poslední rozšíření stránek přibyla interaktivní mapa antického světa. Více informací o mapě zde. Nyní považuji projekt za dokončený. Filozofem a císařem Marcem Aureliem stránky započaly a jejich celek po osmi a půl letech uzavřel 19. 3. 2011 Aurelius Augustinus, filozof a církevní otec. Změny vzhledu stránek, doplňování článků nově získanými informacemi, doplňování hodnocení knih a filmů a případné menší nové články ovšem nejsou vyloučeny.

Systém stránek

Protože některé vysvětlivky latinských pojmů jsou poněkud delší a v textu by mohly působit rušivě, je jejich včlenění do článků následující: při prvním výskytu pojmu (ať už čistokrevně latinského nebo počeštěného) uvádím vysvětlivku hned za ním, pokud je krátká. Pokud je delší, následuje za latinským pojmem odkaz na slovník pojmů v této podobě [?] - kliknutím na tento odkaz se čtenář přenese přímo na vysvětlivku konkrétního pojmu. Za odkazem může následovat zkrácená verze této vysvětlivky. Čistě latinské termíny jsou psány kurzívou. Odkaz jsem "nepověsil" přímo na latinský pojem a zvolil toto, dle mého estetičtější, řešení.

Základní chronologickou jednotkou jsou jednotliví císařové. Snažím se o to, aby byly články o jednotlivých císařích co nejkompletnější a poskytovaly pokud možno vyčerpávající údaje i samostatně. Z toho ovšem plyne, že tam, kde se osudy po sobě následujících císařů kříží, opakuji v některých článcích stejné pasáže. Zdá se mi to však jako menší zlo, než nutit čtenáře přeskakovat na jiné odkazy více než je zdrávo. Vzhledem k tomu, že v krizových obdobích soupeřilo o trůn více císařů, přidržím se tradice, která rozlišuje regulérní císaře a uzurpátory, ačkoli jejím jediným kritériem bývá, kdo byl v boji nakonec silnější. Ti, kteří byli tradicí označeni jako uzurpátoři, se tedy neobjeví v samostatných článcích, ale v rámci článků o císařích „legitimních“. To se vztahuje i na odkazy - pokud například v článku o Marcu Aureliovi je zmínka o Clodiovi Albinovi, odkaz, který z něj vede, ukazuje nikoli na uzurpátora Clodia Albina, ale na Septimia Severa.

Technický vývoj webu

V roce 2005 jsem usoudil, že dosavadní způsob tvorby má své meze, proto jsem začal koketovat s php a MySQL a také je zapojil do práce. Nutnost zkrotit rozbujelý kód z předchozí éry (např. rozsáhlejší tabulky měly několikanásobnou velikost a dobu načítání oproti variantě se styly) mě týž rok dovedly k CSS. Byl jsem nucen pracovat i s programem Gimp, ovšem často jsem málem vzteky překousl klávesnici, jaký je to ergonomický paskvil. V současné době používám nástroje LESS a Gulp a pracoval jsem i na dalších webových stránkách - viz další projekty.

Uvažoval jsem i o zřízení návštěvní knihy, takové, jakou dříve měli kolegové na stránkách Antiky. Po zkušenostech, které s ní učinili, jsem od toho upustil. Jsou návštěvníci, kteří si na diskusích (ať se týkají čehokoli) ventilují své frustrace - většinou z toho, že existují lidé s jinými názory, než mají oni. Pak jsou tu spamoví roboti. Obě kategorie návštěvníků jsou jako komáři - nevítaní, tupí a neodbytní. Čas, který bych jim musel věnovat, se mi zdá neúměrný případné užitečnosti návštěvní knihy.

Velice dobrým pomocníkem mi byly a jsou legendární stránky Jak psát web Dušana Janovského a obzvláště jejich diskusní fórum, na kterém jsem dostal spoustu užitečných rad. Od jednoho juvenilního manažera z firmy, zabývající se webdesignem, jsem (mezi dnes zřejmě nezbytnými americkými stupiditami jako je wow, oops, yeah a feedback) kdysi obdržel povýšené poučení, že oni na české stránky pro radu zásadně nechodí - čerpají výhradně z amerických zdrojů. O jednom obecně známém postupu ovšem onen "buzzword" nevěděl a na jeden dotaz mi odpověděl úplně mimo mísu (na diskusním fóru Jak psát web jsem obdržel správné řešení za několik minut). Asi to na teambuildingu s Ričrdem a Dejvidem nebrali. Od doby, kdy se manažeři vlámali do této oblasti, původně jim nepřátelské a cizí, již informační technologie nejsou, co bývaly. Další zdroje, kterým děkuji za pomoc a inspiraci (vedle papírové odborné literatury), jsou: Zdroják, Vzhůru dolů, Je čas – poznámky k webdesignu, stránky pana Koska, Interval a CSS-tricks.

Jelikož tvorba internetových stránek má svoje zákonitosti, neubráním se, ač nerad, ani některým stylistickým nedostatkům (předložky a spojky na koncích řádků atd.). Laskavý čtenář snad pochopí a bude upřednostňovat obsah před formou. Připomínky k správnosti faktů, či k formě článků pochopitelně vítám, pokud někde objevíte chybu, což se snadno může stát, prosím, napište.