Beletrie Řecko:

Mým původním záměrem bylo uvést všechny chyby, které jsem v knihách a filmech nalezl. Jejich množství je ale v některých případech takové, že by mi většinu času, který věnuji tvorbě stránek, zabraly recenze. Vzhledem k tomu, že náplň stránek je primárně jiná, uvádím u jednotlivých děl jen omezený výčet chyb nebo ty nejmarkantnější, případně jen hodnocení hodnověrnosti.

S koncem poválečné Belle Époque (nepočítaje v ni marast let šedesátých) směřuje od devadesátých let kultura jako celek k hrubosti, vulgaritě, konzumu a komerci (čest výjimkám). Netvoří se, ale produkuje, aby se rychle prodalo, podle toho vypadá výsledek. Ostatně, tím, že se naší popřevratové kultuře vyhýbám obloukem, šetřím nervy i čas. Úsilí dnešních popularizátorů setřít prach z historických postav a podívat se na ně jinýma očima je sice chvályhodné a občas přinese i jisté výsledky, kdyby jen k odstranění nánosu prachu nepoužívali místo štětečku žíravinu. Z těchto důvodu se těžiště hodnocení knih a filmů bude přesouvat k odborným pracem. Také zde nebudou hodnocena ta díla, která používají historický háv pouze jako kulisu k úplně jiným žánrům.

Starověcí autoři odlišeni kurzívou v nadpisu
A B C G H J K L M O P Š T V Z

A

Antická próza: Láska a dobrodružství

nakladatelství Odeon, 1971
Dvě ukázky milostného a dobrodružného románu.
1. Longos: Dafnis a Chloé - pastýřský příběh, milující jsou od sebe osudem odnášeni a zase k sobě přiváděni, vystaveni různým nebezpečím, úskokům a překvapivým zjištěním
2. Héliodóros: Příběhy aithiopské - bývají v této oblasti pokládány za špičku. Jedná se o velmi košatý román, prolíná se zde více příběhových, umně spolu propletených, rovin.

Antická próza: Láska a válka

nakladatelství Odeon, 1971
Výbor řeckých antických románů:
1. Achilleus Tatios: O věrné lásce Leukippy a Kleitofóna - ukázka řeckého milostného románu, kde jsou milující vystaveni různým zkouškám - únosu, zdánlivé smrti, nebezpečí.
2. Historie o válce trojské - neznámý autor předstírá, že jde o dílo, které napsal Diktys z Knóssu, údajný účastník trojské války
3. Leo Archipresbyter: Život Alexandra Velikého - zde se jedná nikoli o historický počin, ale o smyšlené vyprávění o neuvěřitelných kuriozitách, obludách a místech.
4. Příhody Apollonia, krále Tyru - další ukázka milostného a dobrodružného románu

B

Bradshaw Gillian: Kruhy v písku

Nakladatelství Metafora, 2003
Román o největším matematikovi a inženýrovi starověku, Archimédovi ze Syrakus, odehrávající se v době první punské války. Brilantně napsáno, velice čtivé.

C

Crispi Joan: Alexandrova žena

Knižní klub, 2000
Kniha tentokrát ne přímo o Alexandrovi Makedonském, ale o tom, jak tohoto válečníka mohla vidět vnímavá žena. Tou ženou je Roxana, dcera sogdijského šlechtice, která jako manželka Alexandra věrně doprovází na jeho taženích. Alexandr je dobyvatel zemí, méně však žen, navíc je citově vázán na svého válečného druha Héfaistióna, k němuž jej poutá homosexuální vztah. Než stačí Roxana velikého vojevůdce aspoň trochu pochopit, Alexandr umírá. Stejný osud čeká Róxanu i jejich dítě.

G

Graves Robert: Homérova dcera

Nakladatelství Mustang, 1995
Příběh odvíjející se na základě teorie, podle které se Homérova Odysseia odehrává v okolí Sicílie, její finální podoba je přepracováním staré ságy, z které je použit jen úvod a několik slok a jejím autorem je dívka, která sama sebe vylíčila jako princeznu Nausikau.

Graves Robert: Zlaté rouno

Nakladatelství Odeon, 1997
Moderní zpracování baladického cyklu o Argonautech, jejichž cesta je pravděpodobně historickou událostí, podobně jako trójská válka. Úkolu se ujal nadmíru zdařile a poutavě odborník na řeckou mytologii a autor přehledu mytologie Řecké mýty.

H

Hulák Jaroslav : Homérova Odysseia

Nakladatelství Albatros, 1981
Homérova Odysseia v próze pro malé i velké čtenáře.

J

Jefremov Ivan: Athéňanka Tháis

Nakladatelství Svoboda, 1982
O Alexandrově tažení vypráví hetéra Tháis z jeho doprovodu. Vzdělaná hetéra si moc nehledí vojenských záležitostí, ale v průběhu tažení studuje kulturu, filozofii a náboženství a mystiku civilizací, s kterými se setkává a které jsou většinou starší než její řecká civilizace.

K

Korberová Tessa: Bereníké

Nakladatelství Vyšehrad, 2004
Barvitý obraz krutého i krásného světa éry bojů diadochů prostřednictvím příběhu Bereníké - milenky a následně manželky Ptolemaia I. Příběh je pojat značně volně, protože o Bereníké se příliš zpráv nezachovalo.
Nalezené chyby:
- str. 93: vojevůdce Krateros označen jako syn Alexandra Velikého
- str. 183: zaměněn Antigonos s Antipatrem
- str. 273: zaměněn Kallisthenes s Kallikratem

L

Lundkvist Artur: Válečníkova píseň

Nakladatelství Svoboda, 1982
Další kniha o Alexandrovi Velikém, která se kromě vylíčení tažení a osudů slavného vojevůdce snaží o zmapování vlivů, které od dětství formovaly jeho osobnost a působily na jeho pozdější rozhodování.

Lúkiános: Pravdivé výmysly

Nakladatelství Odeon, 1983
Lúkiános, satirik a pamfletista syrského původu, který žil v 2. století n. l., náležel k nejsvobodomyslnějším osobnostem své doby a k předním reprezentantům řecké literatury. Tento východní protějšek římského satirika Martiala své literární nadání, svěží vtip a ironii věnoval tomu, co je odjakživa pravým úkolem satirikovým: nastavil zrcadlo své době a společnosti, nicotnosti lidského snažení po bohatství a moci, kariérismu a závistivosti, šarlatánství a pozérství, náboženským pověrám a filozofickým spekulacím a dogmatismu vulgárních filozofů - tlučhubů, mamonářů a parazitů.

Lúkiános: Šlehy a úsměvy

Nakladatelství Svoboda, 1969, přeložil Ladislav Varcl
Další velmi pěkný výběr od antického Voltaira, geniálního stylisty a mistra satirického dialogu, plný humoru, ironie a sarkasmu.

M

McCulloughová Colleen: Píseň o Tróji

Knižní klub, 2000
Překrásné vyprávění trójské válce i době, která válce předcházela, o hlavních postavách eposu, tak živé a vystupující z řádek, jak je pro autorku typické. Ich formou vypráví Priamos, Péleus, Cheirón, Helena, Paris, Hektór, Agamemnón, Achilleus, Odysseus, Diomédés, Bríseovna, Aineiás, Nestór, Automedón a Neoptolemos. Homér na uměleckém Olympu se pod vousy vlídně usmívá...

O

Oden Scott: Ve stínu králů

Nakladatelství Domino, 2007
O jediném rovnocenném protivníkovi Alexandra Velikého Memnónovi se zachovaly jen kusé údaje. Kdo byl, jaké byly jeho ambice, schopnosti, motivace? Na to vše se snaží odpovědět tato kniha - čtivě a citlivě.
Některé nalezené chyby:
str. 23 - zmínka o kolosální soše boha Hélia evokuje div světa, který na Rhodu v té době ještě nestál
str. 118 - třmeny se v té době s největší pravděpodobností nepoužívaly

P

Pilař Jan: Homérova Ilias

Nakladatelství Albatros, 1979
Zpřístupnění dalšího díla nejslavnějšího básníka evropského starověku mladým čtenářům.

Pressfield Steven: Ohnivá brána

Nakladatelství BBart, 2001
Strhující vyprávění o hrdinském boji za svobodu Řecka proti ohromující perské přesile u Thermopyl. Z řádků na čtenáře útočí pach boje, krve, strachu, lidských vnitřností a zběsilého odhodlání. Velice plasticky je zobrazena Sparta a její hrdá vojácká mentalita, jako poslední místo v Řecku, kde se čas zastavil v homérské době.

Pressfield Steven: Poslední z Amazonek

Před dvěma generacemi konal své hrdinské činy Héraklés, v příští vypukne trojská válka, v Athénách vládne přemožitel Mínotaura Théseus. Do této doby drsného úsvitu dějin, kdy mýty a historie splývaly, zařadil Steven Pressfield děj svého dalšího románu, který je inspirován tvrzením Plútarcha o ničivé invazi stepních národů vedených strašlivými Amazonkami proti Athénám a jejich spojencům. Jak je autorovi vlastní, popisy bojových scén, zbraní, koní, válečníků a válečnic jsou nesmírně sugestivní.

Pressfield Steven: Souboj s bohy

Nakladatelství BBart, 2001
Odvraťte svůj zrak, bájní hrdinové od Tróje, i vy bojovníci za svobodu Helénů od Marathónu, Thermopyl, Salamis a Platají. Začala nová, moderní, totální válka, válka Řeků proti Řekům, umírají civilisté, hospodářská zvířata, otravují se prameny, pálí úroda a zrada jen kvete, dokonce se smlouvá i s Peršany, odvěkými nepřáteli Helénů. Začala peloponéská válka. A v ní vyčnívá jako tragická osoba Alkibiadés, geniální stratég, vojevůdce i politik, který v mnohém předběhl svou dobu, ve vyprávění v podání jeho vraha.

Pressfield Steven: Ctnosti války

Nakladatelství BBart, 2005
Autor se tentokrát pustil do Alexandra Makedonského a jeho anabaze. Možná je to můj subjektivní dojem nebo je to dáno složitostí látky i osobnosti velikého dobyvatele, ale sugestivní vtažení do děje, jako v případě autorových předchozích děl, jsem tentokrát nepocítil.

Š

Šonka Vladimír: Návrat deseti tisíc

Nakladatelství Mladá fronta, 1975
Převyprávění Xenofonfovy Anabaze – dobrodružný příběh největšího řeckého kontingentu, který kdy bojoval za žold v cizích službách, prošel velkou část tehdy známého světa a zažil nejpozoruhodnější dobrodružství, spolu s cennými zeměpisnými a etnografickými poznatky.

T

Toman Josef, Tomanová Miroslava: Sokrates

Československý spisovatel, 1987
Román o něco méně známý než Po nás potopa, ovšem stejně pronikavé kvality. Zpracovává život Sokrata od jeho mládí a sochařských počátků až po jeho plné propadnutí filozofii, která nakonec byla jednou z příčin toho, že musel na příkaz státu vypít číši bolehlavu a zemřít. To vše na pozadí peloponnéské války, která otřásala tehdejším hellénským světem a následného úpadku Athén. Kromě Sokrata se potkáme s Periklem, Alkibiadem, Feidiem, Platónem a jinými. Krásná kniha.

V

Vandenberg Philipp: Hetéra

Knižní klub, 2003
Příběh řecké hetéry, jejíž osudy se prolínají s pohnutými dějinami Řecka té doby: jako iónská zajatkyně putuje s Peršany k Marathónu, uprchne a dostane se k Řekům, sleduje osudy athénského vojevůdce Themistokla, k němuž ji váže láska, později je zajata Peršany poblíž dalšího slavného bojiště – Thermopyl. Nakonec hetéra skončí jako jedna z členek harému perského krále Dáreia. Velice pěkná kniha, škoda, že její obálka s vyobrazením lepé neoděné děvy vyvolává dojem, že jde o jiný žánr.
Nalezené chyby:
- str. 219: z výčtu, že Themistoklovi hrozilo vyhnanství, stejně jako Alkibiadovi, Miltiadovi a Aristeidovi, nezapadá do kontextu vyprávění Alkibiadés, který žil v době peloponéské války.
- str. 232: Themistokla, který uprchl do Persie, nepřijal na svém dvoře Dáreios, ale Artaxerxes I.

Z

Zelinka Vojtěch: Z dávných věků

Česká grafická unie, 1947
Staré řecké báje a pověsti zpracované se stejnou pokorou a upřímným zaujetím jako dílo stejného autora, které hodnotím v ostatní faktografii.