Hodnocení dokumentárních filmů o Římu:

S koncem poválečné Belle Époque (nepočítaje v ni marast let šedesátých) směřuje od devadesátých let kultura jako celek k hrubosti, vulgaritě, konzumu a komerci (čest výjimkám). Netvoří se, ale produkuje, aby se rychle prodalo, podle toho vypadá výsledek. Ostatně, tím, že se naší popřevratové kultuře vyhýbám obloukem, šetřím nervy i čas. Úsilí dnešních popularizátorů setřít prach z historických postav a podívat se na ně jinýma očima je sice chvályhodné a občas přinese i jisté výsledky, kdyby jen k odstranění nánosu prachu nepoužívali místo štětečku žíravinu. Z těchto důvodu se těžiště hodnocení knih a filmů bude přesouvat k odborným pracem. Také zde nebudou hodnocena ta díla, která používají historický háv pouze jako kulisu k úplně jiným žánrům.

B

Barbaři útočí (USA - 2016)

Nalezené chyby:
- výstroj a výzbroj, odpovídající principátu v dílech 1, 2, 3, 6, 8
- křížové zesílení přileb v dílu 4, 5, 6, 8
- označovat římské vojáky republiky jako profesionály je, přes jejich udivující výkonnost, chyba, jednalo se o občanské vojsko

2. díl - Přední linie
Zajímavá část o Viriathovi, vůdci boje proti římské nadvládě v Hispánii. Není tak známý jako Vercingetorix a Arminius, přitom byl vynikající gerilový bojovník. Je k neuvěření, že Římané po Hannibalovi a lekcích, které jim uštědřil, padali do v podstatě obdobných pastí Viriathovi, a že Hispánii dobyli brutální silou a masou, ne chytrostí.

3. díl - Vzpoura otroků
Dokument o Spartakovi je dosti zkratkovitý, některé důležité momenty, jako např. Crassova blokáda otrockých vojsk na jihu Itálie, chybí.
Nalezené chyby:
- jsou tam gladiátoři, vycucaní z prstu, přičemž existovaly jen celkem přísně vymezené typy
- gladiátor murmillo v této době ještě neexistoval (jeho přilba je navíc typ ze 2. století n. l.)
- nereflektována kapacita Colossea, v současné době odhadovaná kolem 50.000 diváků
- tvrzení, že zápasy byly nečestné a podlé: naopak měly pravidla, a ta se dodržovala
- řemdih jako gladiátorská zbraň, to je zvěrstvo a vrchol ignorance
- uprchlých gladiátorů ze školy v Capui nebylo 60, ale více než 70
- římských vojáků, nasazených pod Vesuvem proti Spartakovi nebylo 300, ale 3000
- Spartakus přiměl zajaté římské vojáky bojovat jako gladiátoři, nikterak tomu nebránil, jak tvrdí dokument
- Spartakův nečekaný obrat na jih není vysvětlen, o jeho důvodech tedy nelze spekulovat
- není důkaz o tom, že Crassus podplatil kilické piráty, aby Spartakovo vojsko nepřepravili do Sicílie

4. díl - Rodokmen
Poměrně pěkně zpracovaná první fáze Arminiovy vzpoury.
Nalezené chyby:
- vzrůst moci vojevůdců v pozdní republice nelze přičítat nejistotě společnosti po Spartakově povstání, ale Mariově reformě armády
- Flavus nebyl poslán Augustem bojovat na východ pod velením Germanica
- mluvit v této době o německé společnosti je nesmysl
- nevím, proč by Římané odváželi germánská rukojmí do Sparty (zřejmě chyba překladu)
- ani o tom, že by Arminius předstíral smrt

5. díl - Dědické právo
Nalezené chyby:
- tvrzení, že Arminius zabil Vara, je nesmysl
- označení Arminia jako generála
- císař v reakci na katastrofu v Teutoburském lese nevyháněl Germány z Říma, ale rozpustil svou osobní stráž složenou z Germánů
- nesmysl je také tvrzení, že Římané od té doby do Germánie nevstoupili
- primárním důvodem Claudiovy invaze do Británie nebyl zisk, ale prestiž
- taktéž tvrzení, že do římské invaze Římané na Británii 5x zaútočili
- do Británie nebylo posláno 40000 vojáků, ale 4 legie
- tvrzení, že Icenové s Římem bojovali 20 let
- mince pro podsvětního převozníka Charóna se vkládala do úst, nekladly se mince na obě oči (a pochybuji o tom, že by i správnou verzi by používali Keltové)
- zkomolení jména Cata Deciana
- vyholené podpaždí u barbarky
- tvrzení, že Boudicca chtěla zaútočit na samotný základ římského impéria

6. díl - Odplata
Nalezené chyby:
- mluvit v době Boudiccy o třistaletém odporu britských kmenů je nesmysl, stejně tak její označení jako bohyně
- tvrzení, že Londinium bylo vypáleno před příchodem Suetonia Paulina
- Boudicca nebyla zabita v boji, ale otrávila se
- tvrdit, že vzpourou Boudiccy utrpělo římské impérium existenciální šok, je nehorázné zveličení jejího dopadu
- tvrzení, že si impérium ostrov podmanilo, je také hloupost, nikdy jej celý neobsadilo
- teze, že si barbaři po ukončení éry římské expanze užívali míru, je pyramidální zhůvěřilost
- Scythia je římské, nikoli gótské území (ve 4. století n. l. je to římská provincie)
- konec období římské expanze nenastal ve 4. století, ale dříve
- pozitivum v nabízených gótských vojenských sil neviděl Valens v tom, že ušetří římské vojáky (mezi nimiž beztak sloužilo mnoho barbarů), šlo pouze o fiskální a vojenský aspekt
- není dokázáno, že se Alarich setkal s Fritigernem
- označení římského velitele Lupicina jako odpadlíka
- římská výzbroj a výstroj odpovídá principátu, nikoli 4. století
- tvrzení, že Gótové prodávali své děti na žrádlo pro psy je nejspíše chyba překladu, šlo o to, že děti vyměnovali za psy, aby měli co jíst
- nestalo se, že Lupicinus Fritigerna zadržel a pustil, pozval ho na hostinu a tam se ho neúspěšně pokusil zadržet
- mluvit o předchozích třech stoletích jako o relativním míru mezi Římany a barbary je bohapustý blábol
- taktéž tvrzení, že Valens byl na dalších 200 let poslední římský císař, který se osobně chopil velení vojsk
- vozovou hradbu Gótové běžně používali, nejednalo se o Fritigernův vynázez
- Gótové před bitvou u Hadrianopole nezapalovali vatry, ale vyschlou trávu a křoviska
- chybné skloňování jména Valens
- smrt římského panovníka na římském území při boji s barbary nebylo až tak neslýchané, skončil tak Decius

7. díl - Silný odpor
Nalezené chyby:
- mluvit pro r. 285 o rozdělení impéria je nesmysl, šlo o rozdělení moci a nestalo se tak z důvodu velikosti říše, ale situace, v níž se nacházela
- týž rok je na mapě místo Byzantia Constantinopolis, další chyba
- tvrzení, že r. 394 již vedl Góty Alarich, není prokázané
- označení Alaricha jako výjimečně nadaného velitele: kromě úspěchů v letech 408 - 10 se příliš nepředvedl
- Alarich nebojoval v Theodosiově armádě kvůli půdě, tu již Gótové na základě smlouvy z r. 382 měli
- střet mezi Eugeniem a Theodosiem se neodehrával v římském východním pohraničí, ale v Julských Alpách
- není prokázáno, že se Stilicho osobně setkal a jednal s Alarichem
- že by si Římané brali barbarské dcery, aby ředili barbarskou krev, je kolosální hloupost
- označení Alarichových Gótů jako Visigótů
- chybný rok, kdy Thervingové žádali o přijetí na římské území
- Stilicho nepotřeboval Alarichovu pomoc proti Hunům (jejich služeb často užíval), ale proti východořímské říši
- barbarští vojáci nepřebíhali k Alarichovi kvůli Stilichonově popravě, ale kvůli výbuchu protigermánských nálad
- první obléhání Říma nezačalo r. 409, ale 408
- tvrzení, že Alarich daroval 300 svých mužů Římanům, aby ti pak otevřeli brány metropole
- tvrzení, že původ Římanů je trójský, odpovídá mýtům, nikoli vědeckým poznatkům
- tvrzení, že dobytí Říma byl Alarichův triumf: byl to sice obrovský šok, ale v podstatě znamenal krach Alarichových plánů vydobýt si novou roli v centru říše
- hovoří se o zmenšení impéria o 30% - jde ovšem o Západořímskou říši
- tvrzení, že se Attila narodil v Pannonii, pokud vím, není jeho rodiště známo
- pochybuji o tom, že by měl Geiserich takové vzdělání, aby nědo věděl o Hannibalovi, natož, aby jej ideologicky vnímal jako spolubojovníka proti Římu
- v době obsazení Karthága Vandaly Aetius rozhodně neválčil s Huny
- koordinace východní a západní říše v boji proti Vandalům se Valentinianus III. těžko mohl účastnit, byl dítě
- Attila a ostatní Hunové nevypadají příliš hunsky
- také se neví o tom, zda měl hunský král Roas syny

7. díl - Pád římské říše
Nalezené chyby:
- přízvisko Bič boží neměl Attila za svého života, ale až v 8. století
- zobrazení starého punského přístavu v Karthágu
- tvrzení, že se Theodosius II. vzepřel Hunům stran výpalného (to byl až Marcianus)
- tvrzení, že se na výpalném podílela západořímská říše
- teorie, že se v Honoriině aféře angažoval Geiserichův syn Hunerich
- zkomolení jméa Avitus na Avatus
- na Katalaunských polích nečelili Attilovi jen Římané a Visigóti, byly tam i další kmeny
- Aetia nezavraždil samotný Valentinianus III., ale ve spolupráci s eunuchem Heracliem
- tvrzení, že Valentinianus III. nechal popravit svou matku Gallu Placidii
- vražda Valentiniana III. se neodehrála v komnatách paláce, ve skutečnosti to bylo na Martově poli

Bitvy starověku (USA - 2006)

2. díl - David Obrobijec

3. díl - Jozue - biblické válčení

5. díl - Hannibal ničitel
Hannibalovo epické italské tažení vzbuzuje dodnes zasloužený obdiv. Ze směsi národů a bojových stylů dovedl ukout efektivní těleso, dokonale znal psychologii svého nepřítele, jeho silné i slabé stránky, disponoval vynikající výzvědnou službou a diplomacií, byl mistr smrtících léček. Jeho klešťový obchvat a vyhlazovací boj u Kann se dodnes vyučuje na vojenských školách. Čelil však síle a odolnosti italského spolku, lidskému a materiálnímu potenciálu protivníka, jeho taktice opotřebovávací války, měl nedostatečnou podporu z týlu; svou roli mohla hrát i jeho rezignace na vybudování silného loďstva.
Nalezené chyby:
- chybné číslo 70.000 pobitých Římanů v bitvě u Kann, ve skutečnosti to bylo přes 50.000
- chybné tvary názvu města Sagunta a Sagunto místo správného Saguntum, tvrzení, že se jedná o římské město
- nadnesené tvrzení, že Hannibal zažehl požár, který zachvátil celou Evropu
- tvrzení, že první punská válka neměla vítěze je špatně - byl jím Řím
- mírová smlouva po první punské válce neomezovala stavy karthaginského loďstva, jak je zde předkládáno; tyto otázky řešila mírová smlouva po druhé punské válce
- mylný letopočet smrti Hamilkara Barky: 228 př. n. l. místo správného 229 př. n. l. (plus tvrzení, že byl možná zavražděn, je ničím nepodložená a zbytečná spekulace)
- Hasdrubalovo velení po Hamilkarově smrti netrvalo 6 let; správná doba je 8 let
- Polybios a Livius udávají, že Hannibalovo vojsko, sebrané proti Itálii, čítalo 102.000 mužů; je známo, že antičtí historikové počty vojáků zhusta nadsazují, ovšem bez jakýchkoli jiných vodítek je stanovit na 50.000 mužů, je hádání z kávové sedliny
- i první střet obou armád je líčen zkresleně: Římané sice o Hannibalově pochodu věděli, ale byli zaskočeni, nečekali jej tak brzy
- původní plán Římanů nebyl zastavit Hannibala u Rhodanu, pochodovali do Hispánie
- chybné skloňování jména Scipio
- Hannibalův přechod Alp je chybně stanoven na 30 dnů, většinou se udává 15 dnů
- zřejmě chybou překladu je prohozena definice lehké a těžké pěchoty
- mezi bitvou u Trebie a na řece Allia uplynulo nikoli 125 let, ale 169 let
- poslední Hannibalův slon se nejmenoval Syrius, ale Syrus

6. díl - Mojžíš - štvanice

8. díl - Ramesse II. - útočící válečné vozy

Budování říše (USA - 2006)

3. díl - Karthágo
Tento, velice zdařilý díl, se zabývá rozkvětem a pádem nejhoršího nepřítele Říma - Karthága.
Nalezené chyby:
- použití římské vojenské dýky pugio ve fénickém prostředí
- na mapě chybí kolonie Kartága na Sicílii
- krunýř lorica segmentata se v této době ještě nepoužíval
- Hamilkar Barkas, Hannibal a Hasdrubal v římských uniformách
- Hamilkar Barkas zahynul r. 229 př. n. l., ne o rok později

4. díl - Egypt

5. díl - Řecko

8. díl - Byzantská říše
Díl o Byzanci mi doplnil znalosti. To, že východořímští stavitelé překonali římské, jak ve stavbě obrovského akvaduktu, tak v mohutných hradbách (obojí pro potřeby Constantinopole), které byly koncipovány tak, aby se nerozpadly při zemětřeseních, časté v té oblasti, jsem dosud nevěděl.
Nalezené chyby:
- výstroj a výzbroj římských vojáků odpovídá principátu, nikoli době, o které film pojednává
- Constantinus ovládl celou říši 18. září 324, ne 8. listopadu 324
- Crispus byl Constantinův vlastní syn, nikoli nevlastní
- pro dobu Valenta je ještě předčasné hovořit o Byzantské říši
- výraz Valense místo správného Valenta
- Attila - jako v mnoha jiných případech - je zde europoidní, nikoli mongoloidní typ
- výraz Theodisiovy hradby místo správného Theodosiovy hradby

C

Caligula - vláda šílence (USA - 2004)

Colosseum - Nevyřešené záhady minulosti (Discovery)

D

Další Pompeje - život a smrt v Herculaneu (Velká Británie - 2013)

Detektivové bitevního pole - Masada (V. Británie - 2003)

G

Gladiátoři (Itálie - 2000)

Gladiátoři: Povstání z mrtvých (Velká Británie - 2010)

H

Hannibal - nepřítel Říma (USA - 2005)

Hannibal: postrach Říma (BBC - 2006)

Hřbitov gladiátorů (BBC - 2007)

I

Impérium (Německo - 2004)

2. díl - Bouřka nad Persií

4. díl - Pád Karthága
Čtvrtý díl se zabývá hrozivým soupeřem rodící se římské velmoci: Karthágem. Je to nejlepší filmové zpracování Hannibalovy anabaze, které jsem viděl, co se týče rozboru Hannibalových možností a mezí daleko v nepřátelské lidnaté zemi, rozebírá se zde hypotéza, že Hannibalovo vojsko z logistických důvodů přecházelo Alpy ve dvou proudech.
Nalezené chyby:
- výstroj a výzbroj římských vojáků neodpovídá době, o které film pojednává, vojáci mají jakési kožené či kovové napodobeniny lamelových pancířů

J

Jak Nero zachránil Řím (USA - 2009)

K

Kleopatra - portrét vražedkyně (Velká Británie - 2009)

Koloseum: Římská aréna smrti (BBC - 2003)

L

Legendy z historie (Německo - 1994)

5. díl: Attila - jezdci smrti ze stepi, Hunové dobývají Evropu
Tento díl se věnuje úhlavnímu nepříteli Evropy a civilizace, Attilovi
Nalezené chyby:
- Hunové Persii a východní oblasti římské říše nedobyli, ale zle je sužovali pleněním
- tvrzení, že také západořímská říše platila Hunům tribut: najímala si jejich jednotky; oproti tomu východořímská říše toto výpalné platila
- termín kontribuce (nucený příspěvek) je zaměněn za retribuce (náhrada škody)
- chybné tvrzení o tom, že Attila byl v mládí v Ravenně jako rukojmí. To je starý omyl, dokola přepisovaný, který zřejmě skutečnost, že římský vojevůdce Aetius byl v mládí jako rukojmí u Hunů, zaměnil tak, že vznikla tato fáma
- hovořit v souvislosti s parazitickou strukturou Hunů o civilizaci je více než přitažené za vlasy
- tvrzení, že Hunové na přelomu 4. a 5. století obsadili Pannonii, není správné, stejně jako mapa, která zobrazuje Pannonii na levém břehu Dunaje
- Attila se stal vůdcem Hunů r. 434, ne o rok později

11. díl: Útok na Asii - Alexandr Veliký dobývá svět

24. díl: Zničte Kartágo - zánik světové velmoci
Další díl je věnován urputnému nepříteli Říma - Karthágu. Vojenským aspektům se film věnuje celkem okrajově - o to více se zajímá o punské vynikající námořnictvo, obchod a stavitelství, o možné zbytky punské krve a kultury v dnešní době (např. na Ibize) a o barbarský zvyk praktikování dětských obětí.
Nalezené chyby:
- vzpoura žoldnéřů proti Karthágu se odehrála po 1. punské válce, ne po 2. punské válce
- film se zmiňuje pouze o indických slonech, ale Punové používali africké i indické

N

Největší bitva Julia Caesara (Velká Británie - 2004)

Nesmrtelní válečníci: Attila (BBC - 2008)

O

Objevování pravdy (USA - 2005)

2. díl - Nefertiti

3. díl - Pompeje
Dokument pohlíží na pompejskou katastrofu trochu z jiného úhlu: klade si otázku, proč byli Pompejané tak zaskočeni výbuchem sopky a zda jsou na tom dnešní obyvatelé Neapole i s dnešní technikou a znalostmi lépe než Pompejané.

Odhalený Řím (USA - 2010)

2. díl - Pompeje
V souladu s posledními trendy se zaměřuje spíše než na honosné vily a styl bohatých na život zbylých 98 procent - obchodníků, řemeslníků, krčmářů, otroků. Což je jen dobře, neboť jde o širší záběr na život Římanů a my se tak díky Pompejím a nejnovějším postupům dozvídáme nejen kde žili, ale také jak.
Nalezené chyby:
- v raném císařství délka služby u námořnictva netrvala 26, nýbrž 20 let
- opět zde vidíme křížové zesílení přileb u legionářů, neodpovídající této době

3. díl - Caligula
Po téměř dvou tisících letech je těžké určit, co stálo za Caligulovým abnormálním chováním. Nicméně některá vodítka tu jsou a na jejich základech je zde předložena teorie, že epilepsie - v iulsko-claudijské dynastii prokázaná - mohla být v Caligulově případě epilepsií spánkového laloku, která může vyvolávat psychické poruchy. Jako další se možné příčiny se zmiňují bipolární porucha a paranoia. Není opomenut významný faktor, který mohl jeho abnormalitu posilovat: traumata z dětství, kdy byla  povražděna část jeho rodiny.
Nalezené chyby:
- senát měl v této době 600, nikoli 500 členů
- tvrzení, že Caligula zrušil daně, je nesmysl
- není to tak, že Caligula jmenoval svého oblíbeného koně konzulem [?], traduje se však, že tak hodlal učinit
- chybné skloňování jmen Pollux a Nero
- opět zde vidíme křížové zesílení přileb u legionářů, neodpovídající této době
- podle Suetonia Tiberiův astrolog řekl, že Caligula má jen tak velkou naději, že se stane vládcem, jako že na koních přejede přes Bájský záliv - tento výrok je zde zcela nesmyslně překroucen
- stejně nesmyslné je tvrzení, že ze senátu se rekrutovali příští kandidáti na císaře
- Caligulův bratr Drusus nespáchal sebevraždu, nýbrž byl vyhladověn k smrti
- portréty Caligulových sester na minci nejsou prvním případem, kdy se na římské minci objevila dosud žijící žena
- neprokázané skandální historky o orgiích na Capri nelze používat jako relevantní informace
- další hloupost je tvrzení, že Caligula zabil Tiberia (z toho byl podezříván Macro)
- Caligula nebyl zabit osamělým spiklencem, ale více muži
- kdyby autoři pořádně četli Suetonia, tak nenechají Claudia po Caligulově zabití okounět na chodbě, ale schovají jej mezi závěsy
- nevím o tom, že by byl Cassius Chaerea popraven tím mečem, který použil na Caligulu (o tom píše jen R. Graves v knize Claudius bůh, což je však beletrie)

4. díl - Mistři stavitelé
Tento díl se zabývá stavitelskou genialitou Římanů, největší prostor je věnován Augustovi, největšímu budovateli obrovské metropole. Zasloužený prostor má i Nero - zapsaný do povědomí hlavně jako matkovrah a výstřední umělec - který využitím inovativních postupů připravil cestu pro architektonické skvosty následujících dob. Z nichž největší byl Pantheon, zde precizně rozebraný.
Nalezené chyby:
- domnívám se, že část nápisu na desce se má interpretovat jako vir clarissimus illustris a nikoli jako vir clarissimus lustris
- pojem praefectus urbi je zkomolen na perfectus urbis
- o ústavním nastolení císařství r. 27 př. n. l. nelze - vzhledem k silné republikánské tradici a Augustovu opatrnému budování monarchie - hovořit jako o korunovaci
- taktéž tvrzení, že Augustus téměř 20 let bojoval o moc, neodpovídá skutečnosti, zvládl to o dost dříve
- křížové zesílení přileb u legionářů neodpovídá Augustově době
- Hadriana nelze považovat za vlastního stavitele Pantheonu, jednalo se o rekonstrukci - ač zásadní

5. díl - Supervelmoc
Zde je rozebírána epocha největšího rozmachu impéria za Traiana. Nejenom jeho výboje, ale i precizně zorganizovaná správa a obchod. Žasnu nad tím, jak se profesor britské univerzity licoměrně rozhořčuje nad tím, že římské bohatství pocházelo z vykořisťování, násilí a barbarství. Jistě, Římané se takto při dobývání chovali, ale jakmile území začlenili, integrovali jej a pečovali o jeho rozvoj a z Britů, Galů, Germánů, Pannonců a dalších a dalších se stávali Římané. Oproti tomu Britové zůstali jen u toho vykořisťování, násilí a barbarství - míru jejich zvěrstev např. v Indii a Číně překonali až nacisté. Že je to stále jejich politikou, ukazuje jeden z přemnoha příkladů - Libye. Nedemokraticky vzkvétala (tj. nedovolila Západu zasít chaos a vytvořit loutkovou vládu, která by mu umožňovala plundrovat nerostné bohatství země), tudíž byla demokraticky rozbombardována a - což je nedílná součást šíření západních hodnot - rozkradena. Jejich zaoceánští bratranci samozřejmě nezůstali nijak pozadu. Romanizace - na rozdíl od globalizace, tohoto nástroje západní - hlavně americké - parazitní ekonomiky - nebyla postavena výhradně na rabování cizích zdrojů.
Nalezené chyby:
- nesmyslné tvrzení, že Traianus válčil proti Dácii 3 roky před svým nástupem na trůn
- výrok, že Traianus získal Bithýnii, je také nesmysl, říši již patřila dávno
- hispánská Italica ležela na jihozápadu, nikoli severozápadu impéria
- výrok "století, které bude následovat po Hadrianově vládě, bude doba největšího klidu a prosperity", je další nesmysl
- vinou otrockého překladu jsou Caracallovy lázně nazývány jako lázně Caracalla
- stejně tak scestné je tvrzení, že do otevření Caracallových lázní, si jich mohla užívat jen aristokracie; veřejné lázně existovaly již dávno
- ve 3. století rozhodně nebyla římská vojenská mašinérie lepší než kdykoli předtím
- nesmyslné tvrzení o 250 letech občanské války
- situovat Góty do střední Evropy je také úplně mimo mísu
- další chyba je označovat Alarichovy Góty jako Visigóty
- výzbroj a výstroj římského vojáka neodpovídá době 5. století, ale 2. století
- v době Alarichova dobytí Říma nebyl Hadrianus 4 století po smrti, toto je vrchol všech chyb

6. díl - Caesar
Pěkně rozebraná Caesarova role při destrukci republiky. Tleskám přirovnání způsobu fungování šlechtických frakcí římské republiky k mafiánským rodinám. Zcela střízlivě je zde řečeno, že Caesara nezavraždili z nějakého idealismu, ale kvůli moci, bohatství a vlivu, o které se báli - nu, tak už to u bojovníků za svobodu a demokracii chodí.
Nalezené chyby:
- krunýř lorica segmentata a křížové zesílení přileb u legionářů se v této době ještě nepoužívaly
- mezi sesazením posledního římského krále a vraždou Caesara uplynulo více než 450 let, které uvádí dokument
- retiarius má ramenní chránič na špatné ruce a - což je ještě větší hloupost - přilbu secutora
- špatné skloňování slov pontifex, magnus a jména Vercingetorix

7. díl - Legie
Tento díl je věnován římské armádě - nejprofesionálnější vojenské mašinérii, kterou starověk poznal. Jiné armády převyšovala nejen výstrojí, výzbrojí, fortifikacemi a taktikou - ale i uměním dlouhodobě udržet, co dobyla, což je těžší úkol (srovnejme, jak rychle Makedonci vytvořili veleříši a jak rychle se rozpadla) - obsazené území protkala sítěmi silnic, pevností a měst, až do něj nakonec integrálně vrostla.
Nalezené chyby:
- křížové zesílení přileb u legionářů se počátkem 1. století ještě nepoužívalo
- mapa postupného územního rozmachu římské říše vůbec neodpovídá skutečnosti
- tvrzení, že Římané ovládali Jutsko
- špatné skloňování jména Quinctilius
- tvrzení, že Augustus kvůli porážce v Teutoburském lese nakonec zemřel jako zlomený člověk, není pravdivé (ač faktem je, že jej tato porážka velmi zasáhla)
- chybné skloňování slova scutum
- britské opevnění proti římské invazní armádě příliš připomíná Caesarovu fortifikaci u Alesie
- tvrzení, že Římané dobyli celou zemi, tzn. Británii
- tvrzení, že po potlačení povstání královny Boudiccy trvala římská vláda v Británii zhruba 350 let - bylo to méně
- město Verulamium nevzniklo až ve 3. století, ale v prvním

8. díl - Křesťanství
Dokument vysvětluje zásadní důvody, proč tato, zpočátku obskurní, sekta zvítězila nad ostatními náboženstvími: jednoduché poselství, otevřenost všem národům a třídám, hlásání rovnoprávného postavení žen a mužů, charitativní činnost, důmyslná organizační síť, převaha na poli propagandistického boje, důsledné podřízení všech aspektů života věřících své doktríně - to jiné kulty neznaly. Organizace a propaganda - do té doby výhradně atributy státní mašinérie a politických stran v době římské republiky - se staly zbraněmi tohoto hnutí. K nim přidána inovace ve formě ideologické kontroly členů hnutí. To tak prakticky nemohlo prohrát a stalo se precedentem a příkladem pro kulty, politické strany a ideologie dalších staletí. Zajímavé je tvrzení, že díky důrazu na sociální chování byla v komunitě nižší kojenecká úmrtnost a její členové se dožívali vyššího věku - asi pravděpodobné, ale žádné exaktní statistiky z té doby nemáme, takže zde bych byl opatrný, ač logiku má.
Nalezené chyby:
- chybné skloňování jména boha Mithry
- chybný tvar flavíánský místo správného flaviovský
- Římané ukřižovali kolem 6.000 spartakovských povstalců, nikoli 10.000, jak mylně uvádí dokument
- mrtví a zranění gladiátoři a odsouzenci byli z arény přepravování personálem k tomu určeným, nikoli ostatními gladiátory
- není spolehlivě prokázáno, že se používal "palec dolů" jako gesto, znamenající, že poražený gladiátor nemá být ušetřen
- nesmyslné tvrzení, že Constantinus byl poslední, kdo v občanské válce bojoval o trůn
- klasická výstroj a výzbroj legionářů nepatří do Constantinovy doby 

Osudy Říma (Francie - 2010)

P

Poslední tažení Septimia Severa (Velká Británie - 2010)

Poznejte Římany (Velká Británie - 2012)

Ř

Řím: nejvzdálenější hranice (Velká Británie - 2009)

Řím: vzestup a pád impéria (Velká Británie - 2006)

Řím: vzestup a pád impéria (USA - 2008)

Římané za humny (ČR - 2003, scénář a režie Zora Cejnková)

Římská říše (Francie - 2005)

Římské impérium (Německo - 2009)

2. Nebezpečí na hranicích
- Raetia je česky vyslovována chybně jako Rétie

Římské vraky u ostrova Ventotene (Velká Británie - 2004)

S

Spartakus: co se skrývá za mýtem (Velká Británie - 2006)

Starověké říše (V. Británie - 2010)

3. díl - Řecké městské státy

4. díl - Návrat krále

6. díl - Obec člověka, obec boží:
Nalezené chyby:
- židovská revolta nevypukla r. 70, ale již r. 66

T

Tajemná smrt Kleopatry (Velká Británie - 2004)

Tajemství bible: Kdo je vinen smrtí Ježíše (BBC - 2003)

Z

Záhadné postavy dějin (V. Británie - 2010)

4. díl: Alexandr Veliký

11. díl: Narození Ježíše Krista
Díl, vyhrazení pátrání po místě, čase a okolnostech Ježíšova narození, postupuje stejně exaktně - zmiňuje nejen známé "organizační" přesunutí Ježíšova narození ve 4. století a problém chybných překladů či interpretací řeckých textů evangelií, ale i další problematická místa.
Nalezené chyby:
- zmínku o Ježíšovi v díle Flavia Josepha nelze považovat za důkaz jeho existence, bývá také považována za dodatečný křesťanský zásah do textu
- používání tvaru jména Seutonius místo správného Suetonius
- Chréstos, o kterém mluví Suetonius, může, ale nemusí být zkomolenina jména Kristus

13. díl: Kleopatra
Předchozí díly nastavily vysokou laťku, kterou díl o Kleopatře, díky chybám, nedosáhl. Nad míru podnětná však byla teze, která legendární Kleopatřino kouzlo vysvětluje nejen racionálními faktory (které chápeme a jenom ty podvědomě přisuzujeme i starověkým lidem) a přidává k nim i božství faraóna. Zda a jakou roli tento faktor hrál, se však už nedovíme. Je třeba dodat, že i v době, kdy byl věřící prakticky každý, se našli Římané, kteří ptolemaiovskými panovníky nepokrytě pohrdali; i Egypťané - Ptolemaios XI. byl, přes nimbus božskosti, ubit alexandrijským davem.
Nalezené chyby:
- datování nástupu Kleopatry do r. 49 př. n. l. místo správného 51 př. n. l.
- označit Antonia jako jednoho z nejúspěšnějších římských vojevůdců (a ve své době naroveň Caesarovi) je nesmysl
- rozsah území, které ovládala Kleopatra v době svého nastolení, je menší, než má být
- mapa římské říše ke stejné době je úplně nesmyslná - jednak zahrnuje klientská východní království a v Africe území, která Řím nikdy neměl - až k dnešnímu státu Niger
- datování Caesarova příchodu do Alexandrie do r. 54 př. n. l. místo správného 48 př. n. l.
- a důvodem tohoto příchodu bylo pronásledování Pompeia, nikoli vnitřní spory Egypta, jak tvrdí film
- označení Caesara jako panovníka je nesmysl
- přilby římských vojáků odpovídají principátu, nikoli době, o které film pojednává
- tvrzení, že Caesar verboval do svých řad egyptské vojáky, je nesmysl
- občanská válka po Caesarově smrti je zredukována na boj Octaviana a Antonia, předchozí děj je vypuštěn
- používání archaismu Plútarch místo Plútarchos

Zapomenuté římské tažení: Bitva na Harzhornu (Německo - 2010)

Ztracená římská legie (V. Británie - 2011)

Ztracené civilizace: Řím (USA - 1995)

3. díl: Egejské moře – dědictví Atlantidy

6. díl - Řím – nepřekonaná říše
Jak Římané dokázali to, co nikdo před nimi ani po nich, tedy zajistit po takřka dvě století mír ve Středomoří, je otázka, která historiky nepřestane fascinovat a šestý díl cyklu Ztracené civilizace se snaží najít některá vodítka.
Nalezené chyby:
- Hadrianus nebyl stavitelem Pantheonu (tím byl Agrippa), nechal provést rekonstrukci - ač zásadní
- Caesar v žádném případě nebyl prvním diktátorem

Ztracené světy: (Velká Británie - 2006)

9. díl: Ježíšův Jeruzalém - velice zajímavá rekonstrukce Jeruzaléma v době, kdy do něj vstoupil Ježíš. Rekonstrukce stavu židovského chrámu podává důkazy o nevšedních schopnostech stavitelů Heroda Velikého.

12. díl: Atlantida

13. díl: Athény