Obecné informace o stránkách

Historie stránek

Jmenuji se Radek Tůma a začínal jsem jako jeden z přispěvatelů webu Antika – největšího projektu tohoto typu v naší republice - nyní na stránkách Antický svět. Mým nejoblíbenějším historickým obdobím je římské císařství. Jelikož jsem některé své články po získání dalších informací z nově zakoupené literatury dopracovával a měnil několikrát, z čehož jistě webmaster i korektor na Antice měli občas vrásky (nehledě již na fakt, že na web přispívalo patnáct autorů), zřídil jsem 17. 9. 2002 tyto stránky. Jejich původní přínos jsem spatřoval v tom, že se tak nové informace a články dostanou dříve na veřejnost (oproti publikování na Antice, kde mezi posláním článku - ať už nového nebo upraveného - ke korektuře a jeho zveřejněním uplynul nějaký čas, což samozřejmě bylo dáno daleko větší rozsáhlostí a tematickou šíří stránek Antiky a jejího týmu) a po nějaké době, již v ucelené a na nějakou dobu definitivní verzi, doputují na mateřskou Antiku.

V poměrně krátké době se však stránky proti mému počátečnímu záměru rozšířily a staly se samostatným projektem. Další efekt, s kterým jsem do té doby nepočítal, je to, že psaní článků mě ponořilo do tématu více než kdy předtím a znamená pro mně i neustálé osvěžování a doplňování znalostí. Pro časovou vytíženost a náročnost práce na těchto stránkách jsem již nezvládal přispívat ještě na Antiku a plně jsem se věnoval již jen tomuto projektu. Jsem si vědom toho, že některé mé někdejší články na Antice by potřebovaly důkladnou revizi (např. článek o Hunech), jiné by měly zmizet úplně (minimálně série článků o křesťanství), ale diktovat redakční politiku svých kolegů nemohu a nechci.

Jelikož se mi podařilo relativně brzy zpracovat původně vytýčené období úpadku římské říše 161 – 395, které tvoří většinu dějin římského císařství, rozhodl jsem se jej zpracovat celé. Nejprve jsem dokončil jeho dějiny do roku 476 a pak zpracoval dobu od Augusta po Antonina Pia. Poté následovalo postupné doplňování informací o císařích na základě nových pramenů. Stránky jsem pak rozšířil o hodnocení knih a filmů, seznam římských a řeckých pojmů, a články o dalších významných osobnostech – básnících, historicích, biskupech aj., i když někteří jsou již zpracováni na webu Antiky. Pak jsem zpracoval rodokmeny nejvýznamnějších císařských rodů a jako poslední rozšíření stránek přibyla interaktivní mapa antického světa. Více informací o mapě zde. Nyní považuji projekt za dokončený. Filozofem a císařem Marcem Aureliem stránky započaly a jejich celek po osmi a půl letech uzavřel 19. 3. 2011 Aurelius Augustinus, filozof a církevní otec. Změny vzhledu stránek, doplňování článků nově získanými informacemi, doplňování hodnocení knih a filmů a případné menší nové články ovšem nejsou vyloučeny.

Systém stránek

Jelikož spolehlivost pramenů se liší, a to někdy velice dramaticky, snažím se upozorňovat na nepřesnosti, na které jsem jejich studováním narazil. Tam, kde si nejsem jist, neověřená tvrzení – hlavně skandální historky - neuvádím. Páteří mnoha mých článků, týká se to především období anarchie ve 3. století, je bohužel historik Michael Grant, kterého jsem již při dosti nesrovnalostech nachytal (viz faktografie Řím), ale snad se mi podaří možné karamboly maximálně eliminovat. Mou snahou je také více či méně se vyhnout dnes tak populárnímu hledání paralel tehdejšího vývoje s dnešním, protože naše civilizace, ač je antika jedním z jejích základů, se od té antické v některých ohledech velice liší. Doplněné, či upravené pasáže starých článků jsou barevně odlišeny.

Protože některé vysvětlivky latinských pojmů jsou poněkud delší a v textu by mohly působit rušivě, je jejich včlenění do článků následující: při prvním výskytu pojmu (ať už čistokrevně latinského nebo počeštěného) uvádím vysvětlivku hned za ním, pokud je krátká. Pokud je delší, následuje za latinským pojmem odkaz na slovník pojmů v této podobě [?] - kliknutím na tento odkaz se čtenář přenese přímo na vysvětlivku konkrétního pojmu. Za odkazem může následovat zkrácená verze této vysvětlivky. Čistě latinské termíny jsou psány kurzívou. Odkaz jsem "nepověsil" přímo na latinský pojem a zvolil toto řešení, aby články nebyly pro množství odkazů "přemodřené".

Základní chronologickou jednotkou jsou jednotliví císařové. Snažím se o to, aby byly články o jednotlivých císařích co nejkompletnější a poskytovaly pokud možno vyčerpávající údaje i samostatně. Z toho ovšem plyne, že tam, kde se osudy po sobě následujících císařů kříží, opakuji v některých článcích stejné pasáže. Zdá se mi to však jako menší zlo, než nutit čtenáře přeskakovat na jiné odkazy více než je zdrávo. Vzhledem k tomu, že v krizových obdobích soupeřilo o trůn více císařů, přidržím se tradice, která rozlišuje regulérní císaře a uzurpátory, ačkoli jejím jediným kritériem bývá, kdo byl v boji nakonec silnější. Ti, kteří byli tradicí označeni jako uzurpátoři, se tedy neobjeví v samostatných článcích, ale v rámci článků o císařích „legitimních“. To se vztahuje i na odkazy - pokud například v článku o Marcu Aureliovi je zmínka o Clodiovi Albinovi, odkaz, který z něj vede, ukazuje nikoli na uzurpátora Clodia Albina, ale na Septimia Severa.

Na základě svých zkušeností, že čtení z monitoru je roztěkanější než klasické, doporučuji, zvláště u rozsáhlejších článků, vytisknout je a pak někde v klidu přečíst „in natura“. Knihomolové jako já budou jistě vědět, o čem mluvím.

Technický vývoj webu

Přiznávám se, že tyto stránky jsou vytvářeny tím nejjednodušším způsobem - nejsou tedy z hlediska tvorby www stránek žádný skvost. Původně jsem články vytvářel prostým exportem z textového editoru do html. To znamenalo nepřehledný, nabobtnalý, neefektivní a nevalidní kód. Odkazy jsem měl absolutní, názvy souborů nebyly jednotně malými písmeny, navigace byla jen na hlavní stránce - a byly zde další a další začátečnické neduhy. S přibývajícími znalostmi jsem začal tyto vady odstraňovat.

V roce 2005 jsem usoudil, že dosavadní způsob tvorby má své meze, proto jsem začal koketovat s php a MySQL a také je zapojil do práce. Nutnost zkrotit rozbujelý kód z předchozí éry (např. rozsáhlejší tabulky měly několikanásobnou velikost a dobu načítání oproti variantě se styly) mě týž rok dovedly k CSS. Byl jsem nucen pracovat i s programem Gimp, ovšem často jsem málem vzteky překousl klávesnici, jaký je to ergonomický paskvil. V současné době pracuji s nástroji LESS a Gulp a vytvořil jsem i další webové stránky - viz další projekty.

Uvažoval jsem i o zřízení návštěvní knihy, takové, jakou dříve měli kolegové na stránkách Antiky. Po zkušenostech, které s ní učinili, jsem od toho upustil. Čas, který bych věnoval boji se spamovými roboty, kteří jsou jako komáři - nevítaní, tupí a neodbytní, se mi zdá neúměrný případné užitečnosti návštěvní knihy.

Chování stránek v různých prohlížečích

Vzhled testuji v těchto prohlížečích:
jádroprohlížečdesktop/mobilzjištěné problémy
BlinkGoogle Chromedesktop-
BlinkGoogle Chrome pro Androidmobil-
BlinkOpera pro Androidmobil-
-Opera mini pro Androidmobilnefunguje scroll top button, nelze rolovat v širokých tabulkách, v mapě, ani ve výběru vyhledaných lokalit, je-li jich více
GeckoFirefoxdesktop-
GeckoFirefox pro Androidmobil-
TridentMSIE 11desktop-
WebkitAOSP Browsermobil-

Na testování kompatibility se staršími prohlížeči MSIE používám program IETester. Na testování vzhledu stránek v mobilních prohlížečích, které nemám k dispozici, používám The Responsinator (dá se také použít Responsive Design ve vývojářských nástrojích od Firefoxu) a různé online emulátory. Opera Mini umožňuje posouvat prstem pouze celou stránku, v podřízených kontejnerech to neumí. Takže s ní nelze rolovat po širokých tabulkách a po mapě. Ostatní mnou testované mobilní prohlížeče tuto funkčnost mají: Chrome, Opera, Firefox, Yandex, AOSP 4.3 (a umí to i starší AOSP 4.1.2).

Prosím ty, kteří přistupují na můj web prostřednictvím mobilních prohlížečů, aby mi v případě potíží se zobrazováním souborů zaslali screenshoty.

Mou snahou je samozřejmě také validní kód.

Velice dobrým pomocníkem mi byly a jsou legendární stránky Jak psát web Dušana Janovského a obzvláště jejich diskusní fórum, na kterém jsem dostal spoustu užitečných rad. Od jednoho juvenilního manažera z firmy, zabývající se webdesignem, jsem (mezi dnes zřejmě nezbytnými americkými stupiditami jako je wow, oops, yeah a feedback) kdysi obdržel povýšené poučení, že oni na české stránky pro radu zásadně nechodí - čerpají výhradně z amerických zdrojů. Že se i v MSIE 8 dá zprovoznit gradient, to ovšem onen "buzzword" nevěděl a na jeden dotaz mi odpověděl úplně mimo mísu (na stránkách Jak psát web jsem obdržel správné řešení za několik minut). Asi to na teambuildingu s Ričrdem a Dejvidem nebrali. Další zdroje, kterým děkuji za pomoc a inspiraci (vedle papírové odborné literatury), jsou: Zdroják, Vzhůru dolů, Je čas – poznámky k webdesignu, stránky pana Koska, Linuxsoft, Interval a CSS-tricks. K validaci používám český validátor.

Jelikož tvorba internetových stránek má svoje zákonitosti, neubráním se, ač nerad, ani některým stylistickým nedostatkům (předložky a spojky na koncích řádků atd.). Laskavý čtenář snad pochopí a bude upřednostňovat obsah před formou. Připomínky k správnosti faktů, či k formě článků pochopitelně vítám, pokud někde objevíte chybu, což se snadno může stát, prosím, napište.

Pro toho, kdo by si chtěl stáhnout tyto, či jakékoli jiné stránky a používat je off-line, mohu vřele doporučit freeware HTTrack Website Copier. Co bohužel off-line fungovat nebude - díky propojení s databází MySQL na serveru - je přepínání řazení v kalendáři událostí a zobrazování událostí pro aktuální den v záhlaví stránek. U mapy římské říše je HTTrack schopen projít klikací odkazy a pro každý vygenerovat samostatný soubor a tak funguje alespoň klikací část (vyhledávání samozřejmě off-line nefunguje). Pro automatické hlídání změn stránek je dobré Woko - ovšem u stránek s automaticky generovaným obsahem, např. v návaznosti na datum, což je i případ mých stránek, logicky detektuje změnu, i když ke skutečné aktualizaci nedošlo.