Hodnocení historických filmů o Řecku:

Mým původním záměrem bylo uvést všechny chyby, které jsem v knihách a filmech nalezl. Jejich množství je ale v některých případech takové, že by mi většinu času, který věnuji tvorbě stránek, zabraly recenze. Vzhledem k tomu, že náplň stránek je primárně jiná, uvádím u jednotlivých děl jen omezený výčet chyb nebo ty nejmarkantnější, případně jen hodnocení hodnověrnosti.

Dnes se rychle píše a filmuje, aby se rychle prodalo a podle toho vypadá výsledek. Úsilí dnešních popularizátorů setřít prach z historických postav a podívat se na ně jinýma očima je sice chvályhodné a občas přinese i jisté výsledky, kdyby jen k odstranění nánosu prachu nepoužívali místo štětečku žíravinu. Z těchto důvodu se těžiště hodnocení knih a filmů bude přesouvat k odborným pracem. Také zde nebudou hodnocena ta díla, která používají historický háv pouze jako kulisu k úplně jiným žánrům.

Starověcí autoři odlišeni kurzívou v nadpisu
A I O T

A

Alexander (USA - 2004, režie Oliver Stone)

Velkolepé zpracování odpovídá velkolepé předloze. Podle mého názoru je film celkem povedený, chyb jsem nalezl poměrně málo. Jistě, jsou vynechány celé dlouhé úseky Alexandrova života a tažení, takže např. po smrti Filipa Makedonského děj přeskočí k bitvě u Gaugamély. To není nic zarážejícího - celá Alexandrova anabaze by vyšla minimálně na trilogii. Jako mnozí, neodolal autor Alexandrovými ústy angažovaně promluvit k dnešku prostřednictvím rekových slov o míšení ras a jednotném lidstvu. Letitost myšlenky může znamenat její správnost - ovšem fakt, že nikdy nedošlo k její realizaci, může stejně tak naznačovat utopičnost vizí o porozumění mezi národy a jednotě mezi Západem a Východem.
Nalezené chyby:
- do jednoho spiknutí sloučeno tzv. Filótovo spiknutí a spiknutí pážat
- proskynesi (perský zvyk prokazování úcty králi padnutím na zem) nepožadoval Alexander jen po Asiatech, ale i po Řecích a Makedoncích
- Kleitos zachránil Alexandrovi život u Gráníku, nikoli u Gaugamély
- Kleitos, zvaný Černý, byl Alexandrem zabit v Sogdianě, ne až na indickém tažení. Nebyl zabit okamžitě při hádce, nejdříve byl vyveden ze sálu, pak se vrátil druhým vchodem a pokračoval v konfliktu - teprve potom jej Alexander proklál kopím
- mluvčím vojáků, kteří odmítali pokračovat v indickém tažení, nebyl Nearchos, ale Koinos

Alexandr Veliký (USA, Španělsko - 1956)

Jedná se o typický velkofilm zlaté hollywoodské éry 50. a 60. let s velkolepými kulisami, kostýmy a bitevními scénami. Oceňuji, že se jedná o jeden z mála filmů, kde jízda v souladu s historickými fakty nemá třmeny.
Nalezené chyby:
- Memnón, řecký generál v perských službách, se neúčastnil bitvy u Chairóneie, nebyl Athéňan, ani se nijak v záležitostech Athén neangažoval a už vůbec nebyl Alexandrem poslán do vyhnanství a nezemřel v bitvě, ale po dlouhé nemoci. Nejspíše je zaměněn za athénského vojevůdce Charidéma, který byl skutečně Alexandrem poslán do vyhnanství a dal se do služeb Peršanů, ani ten však nezahynul v boji, ale byl popraven Dáreiem
- důvody, které vedly Pausania k Filipově vraždě jsou zde - oproti tomu, co známe - hodně modifikovány
- jako výzdoba jsou použity mykénské sochy lvů
- Pausanias byl hned na místě ubit, nikoli chycen a pak zabit Alexandrem
- ne všichni Řekové ve službách Peršanů byli v bitvě u Chairóneie pobiti, někteří byli zajati a posláni v okovech do Makedonie, aby tam pracovali jako otroci v dolech
- naopak, u řeckých žoldnéřů, kteří bránili Milétos, Alexandr neuvažoval o tom, že je uvrhne do otroctví, ale hned jim slíbil milost, pokud vstoupí do jeho armády, což učinili
- loďstvo řeckých spojenců Alexandr nerozpustil kvůli zradě (na tu by odpověděl jinak), ale kvůli pramalé ochotě a spolehlivosti
- otrocký překlad z angličtiny - Kariáni místo Kárijci
- vynechána bitva Issu
- perský král Alexandrovi nepsal povýšeně a opovržlivě, ale zdvořile
- Roxana nebyla Dáreiova dcera, ale dcera sogdijského velmože Oxyarta
- Alexandr Béssa nenarazil na kůl, ale nechal jej roztrhnout mezi dvěma stromy
- vypálení Persepole vyprovokovala hetéra Tháis, nikoli Barsiné (vdova po Memnónovi a Alexandrova milenka)
- do prudkých horeček, které vedly k jeho smrti, upadl Alexandr nikoli v Suse, ale v Babylóně

I

Iásón a Argonauti (USA - 2000)

Nevím, zda současnou americkou tvorbu charakterizuje více ignorace předlohy, či její nepochopení, zda jde o nutnost zjednodušit látku tak, aby děj pochopil i ten americký divák, který se diví absenci Indiánů a nebo snaha být za každou cenu originální. Souboj s původním zněním báje každopádně dopadl jako soupeření Marsya s Apollónem. Ovšem kromě dění po soutěži, kdy Apollón Marsya pověsil na borovici a stáhl z něj zaživa kůži (to by ale znamenalo prakticky konec filmové tvorby v USA)...

O

Obléhání Syrakus (Itálie, Francie - 1960)

Příběh lásky, ba přímo antické drama syrakuského vynálezce Archiméda na pozadí první punské války. Nádherné kulisy, makety a kostýmy vtahují diváka do děje, ba přímo bych řekl do jiné éry, jak je pro toto období filmové tvorby typické.
Nalezené chyby:
- římští vojáci mají bez výjimky attické přilby, jako by všichni byli důstojníci
- špatné skloňování jména Artemis
- jméno Hierón zkomoleno na Geron
- veslaři bývali obvykle svobodní občané, takže na jejich rukou nemají řetězy co dělat
- nepřátelství mezi Syrakusami a Římem nevyprovokovali Římané, ale Syrakusy, které se přiklonily ke Karthágu
- vládcem Syrakus nebyl Archimédés, ale Hierónymos
- obléhání Syrakus je zde zredukováno na dva dny, ve skutečnosti trvalo rok
- nemám zprávy o tom, že by Marcus Claudius Marcellus při obléhání Syrakus zahynul v boji
- a naopak ve filmu Archimédés přežívá, ač je historicky prokázáno, že byl zabit římským vojákem

T

Trója (USA - 2004)

Zpracování jednoho z nejstarších eposů v nejnovějším hávu. Jak je nyní časté, jedná se - vzhledem k současným technickým možnostem - o velkolepou podívanou, kulhá však věrnost předloze, což není nikterak udivující v zemi, kde - můžeme-li považovat americké velkofilmy za typické reprezentanty americké kultury - první asociací na jméno Homér je zřejmě kreslená postavička Homer Simpson. Stačí již role Achilla: přesto, že osobní trenér dělal, co mohl, poslední slovo měli nagelovaní trendy frikulíni, podle jejichž představ se trojská válka odehrávala rok před založením Facebooku. Takže "krutopřísný hustodémon" Brad Pitt je i po nejtvrdších bojích pečlivě oholen (a to i na končetinách), rovnoměrně opálen jak ze solária, vůbec se nepotí a zřejmě má také neustále úžasně svěží dech. Pokud by se drsní, neotesaní a rabiátští válečníci mykénských dob setkali s takovýmto protivníkem, zřejmě by spíše umírali smíchy než přičiněním jeho meče.
Nalezené chyby:
- osudy (hlavně způsob a čas smrti) Meneláa, Agamemnóna, Parida, Achilla, Priama, Bríseovny, Andromaché a Heleny neodpovídají předloze.
- ani v nejmenším není zohledněn fakt, že trojská válka měla trvat deset let
- na rozdíl od představ tvůrců se bitvy tehdy nevedly v příliš uspořádaných šicích a brzy se rozpadaly na souboje menších skupin či dvojic a koně se používali jen na tažení válečných vozů
- mince pro podsvětního převozníka Charóna se vkládala do úst, nekladly se mince na obě oči

Trojská Helena (USA, Řecko, Malta - 2003)

Viděl jsem jenom zlomek filmu, ale negativnímu posouzení bohatě stačil: Agamemnón znásilnil Helenu a Klytaimnéstra jej za tento čin ještě v Tróji zabila - to vedlo k okamžitému znechucenému útěku od obrazovky. Homére, ještě že to nevidíš!

Trojská válka (USA, Itálie, Francie - 1961)

Klasický film éry historických filmů "meč a sandál". Se všemi typickými ctnostmi i nectnostmi, přičemž ctnosti převažují. Poctivé řemeslo, láska k tématu a - musím si rýpnout do výše hodnoceného filmu Trója z moderní doby - válečníci tu opravdu vypadají jako válečníci a ne jako metrosexuálové, kteří právě opustili wellness studio.
Nalezené chyby:
- má-li na sobě Achilles korinthskou přilbu, pak má nesmyslně velký prostor pro oči
- Odysseus má být ryšavý, což zde není
- latinský pozdrav salve sem rozhodně nepatří
- modlitba Trójanky k Pallas Athéně taktéž
- někteří vojáci mají attické přilby, dle zachovaných uměleckých památek připisované ve filmech tohoto žánru římským důstojníkům
- neodpovídá báji, že Achilles zhynul zásahem Paridova šípu do paty v době, kdy bojoval s Aeneem
- báji také neodpovídá Aeneas, uvržený do vězení Paridem
- Paris nezhynul Meneláovým mečem, ale otráveným šípem Filoktétovým
- Aianta nezabil Aeneas, spáchal sebevraždu ještě před dobytím Tróje