Hodnocení dokumentárních filmů o Římu:

Mým původním záměrem bylo uvést všechny chyby, které jsem v knihách a filmech nalezl. Jejich množství je ale v některých případech takové, že by mi většinu času, který věnuji tvorbě stránek, zabraly recenze. Vzhledem k tomu, že náplň stránek je primárně jiná, uvádím u jednotlivých děl jen omezený výčet chyb nebo ty nejmarkantnější, případně jen hodnocení hodnověrnosti.

Dnes se rychle píše a filmuje, aby se rychle prodalo a podle toho vypadá výsledek. Úsilí dnešních popularizátorů setřít prach z historických postav a podívat se na ně jinýma očima je sice chvályhodné a občas přinese i jisté výsledky, kdyby jen k odstranění nánosu prachu nepoužívali místo štětečku žíravinu. Z těchto důvodu se těžiště hodnocení knih a filmů bude přesouvat k odborným pracem. Také zde nebudou hodnocena ta díla, která používají historický háv pouze jako kulisu k úplně jiným žánrům.

Starověcí autoři odlišeni kurzívou v nadpisu
B C D G H I J K L N O P Ř S T Z

B

Bitvy starověku (USA - 2006)

1. díl - Alexandr Veliký - dobyvatel

2. díl - David Obrobijec

3. díl - Jozue - biblické válčení

4. díl - Caesar - legendární obléhání Alesie
Grandiózní Caesarova obléhací operace je zde pěkně popsána. Zasloužený důraz je kladen na do té doby rozsahem a důmyslností nevídané ženijní práce.
Nalezené chyby:
- obraz bojovníků, bojujících s dvěma meči, jak gladiátor dimachaerus, je nesmysl a opakuje se ve všech dílech
- tvrzení, že Galové byli po celá staletí utlačováni
- chybné datování dobytí Říma Gally do 3. místo správného 4. století př. n. l.
- rovněž je chybné tvrzení, že senát [?] pověřil Caesara dobytím Gallie
- mylné tvrzení, že Caesar před svou gallskou kampaní nesloužil v armádě
- označení Vercingetoriga jako generála
- chybné skloňování jména Vercingetorix
- Vercingetorix nebyl vynálezcem taktiky spálené země, tu již dávno před ním praktikovali Skythové
- další nesmysl: dlouhovlasí římští legionáři v některých záběrech

5. díl - Hannibal ničitel
Hannibalovo epické italské tažení vzbuzuje dodnes zasloužený obdiv. Ze směsi národů a bojových stylů dovedl ukout efektivní těleso, dokonale znal psychologii svého nepřítele, jeho silné i slabé stránky, disponoval vynikající výzvědnou službou a diplomacií, byl mistr smrtících léček. Jeho klešťový obchvat a vyhlazovací boj u Kann se dodnes vyučuje na vojenských školách. Čelil však síle a odolnosti italského spolku, lidskému a materiálnímu potenciálu protivníka, jeho taktice opotřebovávací války, měl nedostatečnou podporu z týlu; svou roli mohla hrát i jeho rezignace na vybudování silného loďstva.
Nalezené chyby:
- chybné číslo 70.000 pobitých Římanů v bitvě u Kann, ve skutečnosti to bylo přes 50.000
- chybné tvary názvu města Sagunta a Sagunto místo správného Saguntum
- tvrzení, že první punská válka neměla vítěze je špatně - byl jím Řím
- mírová smlouva po první punské válce neomezovala stavy karthaginského loďstva, jak je zde předkládáno; tyto otázky řešila mírová smlouva po druhé punské válce
- mylný letopočet smrti Hamilkara Barky: 228 př. n. l. místo správného 229 př. n. l. (plus tvrzení, že byl možná zavražděn, je ničím nepodložená a zbytečná spekulace)
- Hasdrubalovo velení po Hamilkarově smrti netrvalo 6 let; správná doba je 8 let
- Polybios a Livius udávají, že Hannibalovo vojsko, sebrané proti Itálii, čítalo 102.000 mužů; je známo, že antičtí historikové počty vojáků zhusta nadsazují, ovšem bez jakýchkoli jiných vodítek je stanovit na 50.000 mužů, je hádání z kávové sedliny
- i první střet obou armád je líčen zkresleně: Římané sice o Hannibalově pochodu věděli, ale byli zaskočeni, nečekali jej tak brzy
- původní plán Římanů nebyl zastavit Hannibala u Rhodanu, pochodovali do Hispánie
- chybné skloňování jména Scipio
- Hannibalův přechod Alp je chybně stanoven na 30 dnů, většinou se udává 15 dnů
- zřejmě chybou překladu je prohozena definice lehké a těžké pěchoty
- mezi bitvou u Trebie a na řece Allia uplynulo nikoli 125 let, ale 169 let
- poslední Hannibalův slon se nejmenoval Syrius, ale Syrus

6. díl - Mojžíš - štvanice

7. díl - Soudný den u Marathónu

8. díl - Ramesse II. - útočící válečné vozy

Budování říše (USA - 2006)

1. díl - Řím
První díl amerického cyklu o velkých říších se na příčiny monumentální úspěšnosti římské civilizace dívá hlavně z hlediska stavitelské a inženýrské geniality Římanů.
Nalezené chyby:
- Caesarovy výboje neznamenaly téměř zdvojnásobení rozlohy římské říše
- mezi Caesarovým přechodem Rýna a jeho smrtí v žádném případě neuplynula desetiletí
- před Caesarovým přechodem Rýna tato řeka rozhodně nebyla nárazníkovou zónou, po staletí ochraňující Germány před římskou expanzí
- Colosseum nemělo kapacitu 70.000 lidí, v současné době se odhaduje kolem 50.000
- za Claudia Římané ještě neovládali Agri decumates [?]
- výraz Maecenasova místo správného Maecenatova
- výraz Nerův místo správného Neronův
- výraz flaviánský místo flaviovský
- do vynálezu dynamitu od doby Traiana zbývala necelá dvě tisíciletí, ne několik tisíc let
- Hadriana nelze považovat za vlastního stavitele Pantheonu, jednalo se o rekonstrukci - ač zásadní
- Caracallovy lázně, i když nesou jeho jméno, nenařídil postavit on, ale jeho otec Septimius Severus (Caracalla je pouze dokončil)

3. díl - Karthágo
Tento, velice zdařilý díl, se zabývá rozkvětem a pádem nejhoršího nepřítele Říma - Karthága.
Nalezené chyby:
- použití římské vojenské dýky pugio ve fénickém prostředí
- na mapě chybí kolonie Kartága na Sicílii
- krunýř lorica segmentata se v této době ještě nepoužíval
- Hamilkar Barkas, Hannibal a Hasdrubal v římských uniformách
- Hamilkar Barkas zahynul r. 229 př. n. l., ne o rok později

4. díl - Egypt

5. díl - Řecko

8. díl - Byzantská říše
Díl o Byzanci mi doplnil znalosti. To, že východořímští stavitelé překonali římské, jak ve stavbě obrovského akvaduktu, tak v mohutných hradbách (obojí pro potřeby Constantinopole), které byly koncipovány tak, aby se nerozpadly při zemětřeseních, časté v té oblasti, jsem dosud nevěděl.
Nalezené chyby:
- výstroj a výzbroj římských vojáků odpovídá principátu, nikoli době, o které film pojednává
- Constantinus ovládl celou říši 18. září 324, ne 8. listopadu 324
- Crispus byl Constantinův vlastní syn, nikoli nevlastní
- pro dobu Valenta je ještě předčasné hovořit o Byzantské říši
- výraz Valense místo správného Valenta
- Attila - jako v mnoha jiných případech - je zde europoidní, nikoli mongoloidní typ
- výraz Theodisiovy hradby místo správného Theodosiovy hradby

C

Caligula - vláda šílence (USA - 2004)

Velice zajímavý dokument o první zrůdě na římském trůnu se neomezuje jen na to, že byl Caligula nenormální a na projevy jeho šílenosti, ale snaží se posoudit také vliv dřívějších aspektů na jeho pozdější chování - dětství a mládí v atmosféře strachu, kterou rozpoutali Tiberius a Seianus pronásledováním jeho rodiny.
Nalezené chyby:
- Caligula neměl incestní vztah jen s jednou svou sestrou, ale se všemi třemi
- obrázek Septimia Severa a jeho rodiny v tomto kontextu nemá co dělat
- film tvrdí, že Augustus byl výtečný politik a válečník, ale platí jen to prvé
- film opakuje klišé, že Tiberius odvolal Germanica z germánské fronty kvůli tomu, že mu záviděl jeho úspěchy, naopak - Tiberius, vzhledem ke zkušenostem, které si sám z Germánie odnesl, viděl nerentabilitu Germanicova počínání
- nevím o tom, že by Germanicus pronesl podezření o tom, že jej Tiberius dal otrávit
- také nevím o tom, že by Agrippina spáchala sebevraždu
- film opakuje jako fakt neověřitelné domněnky a klepy o tom, že se Tiberius na Capri oddával nemravnostem
- Tiberius nezemřel v dubnu, ale v březnu r. 37
- Caligulův oblíbený herec se nejmenoval Nestor, ale Mnester
- o volbě Claudia císařem rozhodla výhradně armáda, senát byl z rozhodování vyloučen

Colosseum - Nevyřešené záhady minulosti (Discovery)

Tým vědců a odborníků z různých oborů se spojil k prozkoumání fungování matky všech arén - Colossea. Výsledky zkoumání jsou obdivnou poklonou schopnostem jeho tvůrců v oblasti architektury, logistiky, plánování pohybu osob i v cirku vystupujících zvířat a řešení změn podoby plochy cirku podle druhů zvolené zábavy.

D

Další Pompeje - život a smrt v Herculaneu (Velká Británie - 2013)

Ač je Herculaneum ve stínu slavných Pompejí, má v něčem navrch - na rozdíl od nich se tam totiž zachovaly lidské kostry a dřevěné předměty. Zachovalo se tam mnohem více barev na různých materiálech. To, co díky tomu všemu víme, bychom - odkázáni jen na Pompeje - buď odhadovali nebo nevěděli vůbec.

Detektivové bitevního pole - Masada (V. Británie - 2003)

Dokument se snaží pomocí moderních technologií zmapovat logistickou situaci na posledním bojišti první židovské války a nelítostnou efektivitu římské mašinérie; potvrdit či vyvrátit některá tradovaná tvrzení. Velice pěkně zpracováno.
Nalezené chyby:
- pro 1. století n. l. chybně zobrazena Dácie jako římská provincie
- nikoli Středozemí, ale Středozemní moře Římané nazývali Mare nostrum
- místo správného dvě ženy a pět dětí je, zřejmě vinou překladu, uvedeno "skupina sedmi žen a dětí", což je sémantický nesmysl (týká se počtu osob, které přežily obléhání v Masadě, protože unikly sebevraždě, plánované vůdci povstalců)

G

Gladiátoři (Itálie - 2000)

V tomto dokumentu se dozvíme o výstroji, výzbroji, životosprávě a tréninku gladiátorů, prohlédneme si animovanou rekonstrukci Říma, Colossea a Pompejí. Zajímavá je ukázka skupiny, zabývající se experimentální archeologií, snažící se rekonstruovat způsoby boje gladiátorů. Jediná chyba, na kterou jsem narazil, byla na straně českého komentáře - a to zkomolení latinského termínu pro meč gladius na rodové jméno [?] Claudius.

Gladiátoři: Povstání z mrtvých (Velká Británie - 2010)

Impozantní rekonstrukce pomocí forenzní antropologie koster gladiátorů, nalezených v Eburacu, dnešním Yorku. Tvůrcům se podařilo dokonale vystihnout velkolepost i brutalitu římských arén a jejich hrdinů.
Nalezené chyby:
- nerozlišuje se eques a equites [?], tedy jednotné a množné číslo výrazu jezdec
- mluví se o zátěžovém poranění pravé klíční kosti retiaria (v důsledku krouživých pohybů se sítí), ale v dokumentu má síť v levé ruce
- tvrzení, že gladiátoři měli dokonalou muskulaturu, je třeba upřesnit v tom smyslu, že se neshodovala s dnešními požadavky na vzhled kulturistů - gladiátoři dostávali takovou stravu, aby kromě vyvinutého svalstva měli i dostatečnou vrstvu podkožního tuku (kvůli lepší ochraně svalů a šlach před řeznými ranami)

H

Hannibal - nepřítel Říma (USA - 2005)

Dokument o největším géniovi bitevního pole je zároveň výpovědí o jeho neodvratném pádu z důvodu obrovských lidských zdrojů Říma, děsivě neústupné mentality Římanů a krátkozraké psychologie kupčíků na straně kartaginské městské rady.
Nalezené chyby:
- přilby římských vojáků odpovídají principátu, nikoli době, kterou film popisuje
- není reflektováno, že Hannibal přišel o jedno oko
- použití jména Barka místo správného Barkas
- před první punskou válkou Sicílie nepatřila Punům celá, dělili se o ni s Řeky
- špatné skloňování jmen Scipio a Mago
- Scipionovi se "nedoneslo", že je Hannibal na cestě do Itálie, ale došlo k bojovému dotyku průzkumných jednotek obou armád
- Scipionovo rozhodnutí vrátit se do Itálie bylo ve skutečnosti jediné možné, v žádném případě se nejednalo o "porušení rozkazu senátu Scipionem šíleným ctižádostí"
- počet mužů, s kterými Hannibal překročil Alpy, není znám, nevím, kde autoři vzali číslo 46.000
- římskému vojsku u Kann nevelel Scipio, ale Varro a Paulus
- tvrzení, že karthaginská rada neschválila zaslání posil Hannibalovi do Itálie
- výcvik u kůlu, kterým se zdokonalil výcvik jednotlivce v šermu, byl zaveden do armády po vzoru gladiátorských škol až P. Rutiliem, konzulem r 105 př. n. l.
- tvrzení, že Hannibal nedokázal zabránit vzniku římského císařství, je naprostý nesmysl

Hannibal: postrach Říma (BBC - 2006)

Dokument o noční můře Říma, geniálním vojevůdci s tragickým osudem, je zpracován impozantně a udržuje diváka ve stálém napětí. S povděkem jsem kvitoval absenci krunýře lorica segmentata, který v tomto období nemá ve výstroji římských jednotek co dělat, tento fakt bývá často tvůrci ignorován.
Nalezené chyby:
- chyba ve skloňování: Barkase místo Barku
- u Rhodanu Scipio Hannibala vysloveně neminul, došlo k šarvátce mezi průzkumnými oddíly obou armád
- podle tradice odstraňovali Punové skály, tarasící přístup, pomocí ohně a octa, nikoli ohně a vína
- třmeny u římské i karthaginské jízdy
- první střetnutí obou armád u řeky Ticinus nebyl náhlý přepad Římanů Karthaginci, ale vzájemné přiblížení a následný střet
- chyba ve skloňování: Longusi místo Longu
- 85000 vojáků se nerovná 8 legiím, navíc do bitvy u Kann Římané nasadili ne 85000, ale 86000 vojáků
- bitva u Kann nebyla třetím vítězstvím Hannibala, ale čtvrtým (Ticinus, Trebia, Trasimenské jezero, Kanny)
- tvrzení, že karthaginská rada neschválila zaslání posil Hannibalovi do Itálie
- opatření po bitvě u Kann jsou připisována diktátorovi Fabiovi Cunctatorovi, ve skutečnosti je nařídil diktátor Marcus Iunius Pera

Hřbitov gladiátorů (BBC - 2007)

Nález hromadného hrobu gladiátorů v Efesu umožnil pomocí nejmodernějších metod zmapovat styl jejich života.
- nenašel jsem informaci o tom, že by r. 262 postihlo Efesos zemětřesení, natož pak, že by zničilo Artemidin chrám, vždyť ještě r. 268 tam Gótové měli co plenit
- retiariové nebyli nejpopulárnější typ gladiátorů, na žebříčku obliby byli níže než těžce ozbrojené typy gladiátorů
- není spolehlivě prokázáno, že se používal "palec dolů" jako gesto, znamenající, že poražený gladiátor nemá být ušetřen

I

Impérium (Německo - 2004)

1. díl - Boj o Řím
První díl německého cyklu pěkně analyzuje důvody obrovské úspěšnosti Římanů: integrační, organizační, technické a vojenské mistrovství a různé teorie, které se vyrojily kolem důvodu úpadku a pádu římské říše: dekadence a luxus, otrava olovem z vodovodních trubek, barbarizace armády a provincií, epidemie malárie a rozkladný vliv křesťanství na staré tradice.
Nalezené chyby:
- stáří Země není 80 miliard let, odhaduje se kolem 5 miliard
- na mapě je chybně zobrazen celý britský ostrov pod římskou nadvládou
- Kimbrové a Teutoni nebyli Římem podmaněni, ale odraženi
- v římské říši nežilo 150 miliónů lidí, ale 60 - 70 miliónů
- fiasko rozšíření římské říše k Labi nebylo způsobeno absolutní nemožností tohoto dosáhnout, ale arogancí a neschopností Vara
- Varus s sebou neměl 25.000 vojáků, ale tři legie
- v intencích tetrarchie nebyli Constantinus a Maxentius legitimní císařové
- pro Constantinovu dobu neodpovídající výstroj a výzbroj vojáků (vojáci mají jako obvykle všemi filmaři oblíbenou klasickou výstroj a výzbroj)
- poražením Maxentia se Constantinus ještě nezmocnil celé říše, ale jen její západní části
- v souvislosti s bitvou u Mulvijského mostu není zmíněn pontonový most, který zde měl zásadní význam
Constantinopolis nepadl r. 1452, ale r. 1453
- pro Valentovu dobu chybně zobrazena Dácie jako římská provincie, stejná chyba i v mapě pro rok 395
- Valens nepovolil Gótům, prchajícím před Huny, vstup do říše se zbraněmi, bylo to naopak
- římská říše se nerozdělila kvůli usídlení Gótů na římském území po katastrofě u Hadrianopole

2. díl - Bouřka nad Persií

3. díl - Smrt na Nilu
Třetí díl vypráví poutavě egyptské civilizaci. Většinu pozornosti mají dva narušovatelé prastarých tradic: kacířský faraón Achnaton a Kleopatra, která chtěla spojit Egypt s Římem.
Nalezené chyby:
- Kleopatra nevládla 15 let, ale 21 let
- na mapě římské říše před zabráním Egypta nemá co dělat Agri decumates, Dácie, Thrákie, Británie, Arábie, Mauretánie a Kappadokie, Římané ještě nedosáhli břehu horního Dunaje...
- Římané nenechávali Egypt tak dlouho samostatný z milosti, ale kvůli bohatství, které by neúměrně zvýšilo moc Římana, který by jej obsadil
- Caesara nebodl jeden spiklenec, ale několik

4. díl - Pád Karthága
Čtvrtý díl se zabývá hrozivým soupeřem rodící se římské velmoci: Karthágem. Je to nejlepší filmové zpracování Hannibalovy anabaze, které jsem viděl, co se týče rozboru Hannibalových možností a mezí daleko v nepřátelské lidnaté zemi, rozebírá se zde hypotéza, že Hannibalovo vojsko z logistických důvodů přecházelo Alpy ve dvou proudech.
Nalezené chyby:
- výstroj a výzbroj římských vojáků neodpovídá době, o které film pojednává, vojáci mají jakési kožené či kovové napodobeniny lamelových pancířů

J

Jak Nero zachránil Řím (USA - 2009)

Vizuálně i informačně pěkný dokument o stopě, kterou nechal Nero v architektuře Říma, což - vzhledem k excesům, které překrývají ostatní stránky jeho osobnosti - málokdo ví. Masivní použití betonu a požárně-bezpečnostní řešení staveb a ulic byly jeho revolučními a užitečnými počiny. Líbila se animace jeho Zlatého domu, který mohl být starověkým Versailles, kdyby jej další doba jako Neronovo dědictví nezavrhla. Co jsem dosud nevěděl, je to, že rotunda Zlatého domu byla zásadní inspirací pro Pantheon. Škoda, že se autoři v duchu dnes tak módního zkreslování dějin a faktů dopouštějí spekulací: například, ač v případě požáru Říma neexistuje důkaz proti Neronovi ani proti křesťanům, je divákovi podsouváno, že to beztoho byli křesťané, protože se to od nich dalo spíše čekat. Čímž se dopouštějí právě toho, co vyčítají Tacitovi - zaujatého pohledu.
Nalezené chyby:
- špatné skloňování jména Nero
- špatné skloňování tvaru insula
- mapa římské říše neodpovídá Neronově době - jako římské území chybí Mauretania Tingitana, Mauretania Caesariensis a Britannia
- poitalštěná výslovnost jména Celer vinou otrockého překladu
- výraz flaviánský místo flaviovský

K

Kleopatra - portrét vražedkyně (Velká Británie - 2009)

Kostra mladé ženy, nalezená v Efesu, byla identifikována jako Arsinoé, sestra Kleopatry VII. Dokument ukazuje fascinující pátrání po identitě kostry za pomoci nejmodernějších technologií a na konci dokumentu divák dokonce pohlédne i na zrekonstruovanou Arsinoinu tvář. I zde je respektována důstojnost velikého Caesara a pleš je mu odepřena. Kleopatra i Arsinoé jsou na základě výzkumu zobrazeny typově spíš jako Egypťanky, než Makedonky, což oproti dřívějším představám dokládá, že se do dynastie přimísila africká krev.
Nalezené chyby:
- datování kostry do období kolem 200 př. n. l. poskytuje příliš velké rozpětí na to, aby se dalo jednoznačně říci, že jde o Arsinoé
- Caesar nepropustil Ptolemaia XIII. ze zajetí ve hře o čas, naopak kalkuloval s tím, že v táboře Arsinoé způsobí rozkol
- nejsou důkazy pro starověké tvrzení, že Kleopatra dala otrávit Ptolemaia XIV., ač je to pravděpodobné
- r. 43 př. n. l. Antonius ještě nespravoval Východ - bylo tomu tak až po bitvě u Filipp
- Kleopatra nebyla starší než Antonius - v době schůzky v Tarsu bylo Antoniovi kolem 40 let a Kleopatře 28 nebo 29 let

Koloseum: Římská aréna smrti (BBC - 2003)

Velkolepý film hudbou a výpravou odpovídající velkoleposti římského impéria a Colossea o životě gladiátorů, podaný formou vyprávění jednoho z nich.
Nalezené chyby:
- není spolehlivě prokázáno, že se používal "palec dolů" jako gesto, znamenající, že poražený gladiátor nemá být ušetřen
- lorica segmentata nezakrývající celé tělo vojáka, ale jen hrudník
- scéna se soubojem gladiátorů za přítomnosti císaře - je nemyslitelné, aby o osudu poraženého gladiátora rozhodoval lanista a ne císař
- otrocký překlad, který udělal z Martiala Marshala
- dva typy gladiátorů odpovídají spíše fantasy než římským reáliím
- typ gladiátora murmillo překřtěn na murmilus
- tvrzení, že typ gladiátora secutor neměl zbraně
- nevím o tom, že by gladiátoři vedle jiných zbraní používali i boxer

L

Legendy z historie (Německo - 1994)

Filmová podoba jednoho z dílů knižního cyklu Sfinga, který hodnotím v sekci faktografie Řím, se věnuje úhlavnímu nepříteli Evropy a civilizace, Attilovi.

Další díl je věnován urputnému nepříteli Říma - Karthágu. Vojenským aspektům se film věnuje celkem okrajově - o to více se zajímá o punské vynikající námořnictvo, obchod a stavitelství, o možné zbytky punské krve a kultury v dnešní době (např. na Ibize) a o barbarský zvyk praktikování dětských obětí.

Nalezené chyby:
5. díl: Attila - jezdci smrti ze stepi, Hunové dobývají Evropu
- Hunové Persii a východní oblasti římské říše nedobyli, ale zle je sužovali pleněním
- tvrzení, že také západořímská říše platila Hunům tribut: najímala si jejich jednotky; oproti tomu východořímská říše toto výpalné platila
- termín kontribuce (nucený příspěvek) je zaměněn za retribuce (náhrada škody)
- chybné tvrzení o tom, že Attila byl v mládí v Ravenně jako rukojmí. To je starý omyl, dokola přepisovaný, který zřejmě skutečnost, že římský vojevůdce Aetius byl v mládí jako rukojmí u Hunů, zaměnil tak, že vznikla tato fáma
- hovořit v souvislosti s parazitickou strukturou Hunů o civilizaci je více než přitažené za vlasy
- tvrzení, že Hunové na přelomu 4. a 5. století obsadili Pannonii, není správné, stejně jako mapa, která zobrazuje Pannonii na levém břehu Dunaje
- Attila se stal vůdcem Hunů r. 434, ne o rok později

11. díl: Útok na Asii - Alexandr Veliký dobývá svět

24. díl: Zničte Kartágo - zánik světové velmoci
Nalezené chyby:
- vzpoura žoldnéřů proti Karthágu se odehrála po 1. punské válce, ne po 2. punské válce
- film se zmiňuje pouze o indických slonech, ale Punové používali africké i indické

N

Největší bitva Julia Caesara (Velká Británie - 2004)

Caesarova gallská kampaň změnila římskou říši a tím i pozdější vývoj Evropy. Dokument je koncipován poněkud netradičně - dva současníci (a v současných "kostýmech") hrají Caesara a Vercingetoriga. Oceňuji dynamiku, dramatičnost a spád líčení souboje těchto dvou téměř rovnocenných protivníků a správné skloňování jména Vercingetorix.
Nalezené chyby:
- v Caesarově době neuplynula dvě, jak uvádí film, ale tři století od vyplenění Říma Gally
- výstroj římských vojáků na začátku odpovídala Caesarovu období a už jsem chtěl chválit, pak se ale objevily přilby patřící do období principátu

Nesmrtelní válečníci: Attila (BBC - 2008)

Jeden z dílů cyklu BBC, zabývající se touto děsivou postavou éry stěhování národů, je tradičně kvalitně natočen, přesto si BBC, pověstná svou kvalitou, mohla některé do očí bijící chyby odpustit.
Nalezené chyby:
- neodpovídající mapa římské říše
- Attila vypadá jako Viking - ve skutečnosti byl mongoloidní
- hunští přeběhlíci hledali azyl ve východní říši, nikoli v západní, jak uvádí film
- Attila svého bratra Bledu nezavraždil na hostině, ve skutečnosti jej dal zavraždit na lovu
- atentát na Attilu vůbec neproběhl a pokud by se realizoval, rozhodně by jej neprováděl římský tlumočník
- výraz Skiriani místo Skirové - otrocký překlad z angličtiny
- Attilu z Itálie nevyhnal Aetius, ale epidemie a útoky východořímského císaře Marciana na Attilovo území

O

Objevování pravdy (USA - 2005)

1. díl - Tajemství pyramid

2. díl - Nefertiti

3. díl - Pompeje
Dokument se pohlíží na pompejskou katastrofu trochu z jiného úhlu: klade si otázku, proč byli Pompejané tak zaskočeni výbuchem sopky a zda jsou na tom dnešní obyvatelé Neapole i s dnešní technikou a znalostmi lépe než Pompejané.

Odhalený Řím (USA - 2010)

1. díl - Koloseum
Jsou zde některé zajímavé úvahy - že od otevření Colossea došlo k většímu připoutání lidu k císařům, ovšem za cenu, že hry v tomto obrovském prostoru degradovaly na zábavní průmysl. Že vysoká míra násilí v hrách umožnila lidu "upustit páru" a jeho sklony k násilí se tlumily (podobnou úvahu jsem kdesi četl o vlivu běhu s býky na nízkou kriminalitu v Pamploně). Ale fakta, ta mnohdy plavou na vodě...
Nalezené chyby:
- není spolehlivě prokázáno, že se používal "palec dolů" jako gesto, znamenající, že poražený gladiátor nemá být ušetřen
- secutor drží trojzubec: dejme tomu, třeba jej sebral retiariovi, který má ovšem vedle sítě, která k jeho výzbroji patří, helmu gladiátora typu murmillo
- v dalším případě má retiarius přilbu provocatora (nejspíše), chybí mu ramenní chránič, trojzubec má příčku navíc, je špatně stavěn proti murmillonovi - ten má kulatý štít místo hranatého
- chybné skloňování jména Nero
- chtějí-li se autoři přesně držet Suetonia, tak ten píše, že Vespasianus jednu dobu obchodoval s mezky - nikoli s mulami
- musím se ohradit proti obvinění Vespasiana a Tita, z nichž první konsolidoval římské finance, že kvůli Colosseu vyrabovali celou zem; to je nepodložená demagogie (ostatně po chvíli dokument uznává, že šlo o promyšlenou investici)
- první gladiátorské hry se nekonaly r. 300 př. n. l., jak tvrdí dokument, správně je rok 264 př. n. l.
- chybné skloňování slov scutum a gladius
- mrtví a zranění gladiátoři a odsouzenci byli z arény přepravování personálem k tomu určeným, nikoli ostatními gladiátory
- obsluhu baldachýnu, chránícího diváky před sluncem, nezajišťovali námořníci z Mykén, ale z Misena a Ravenny (nejspíše vina překladu)
- žádný typ gladiátora nepoužíval sekeru
- křížové zesílení přileb u legionářů neodpovídá Titově době
- naprosto špatná výslovnost termínu damnatio ad bestias (odsouzení k předhození šelmám)
- "Zdráv buď, císaři, ti, kteří jdou na smrt, tě zdraví" není něco jako předpisové zahájení gladiátorských zápasů (tak pozdravili odsouzenci k účasti v inscenované námořní bitvě císaře Claudia - ovšem další a další nepoučení z toho vytvářejí tradici)

2. díl - Pompeje
V souladu s posledními trendy se zaměřuje spíše než na honosné vily a styl bohatých na život zbylých 98 procent - obchodníků, řemeslníků, krčmářů, otroků. Což je jen dobře, neboť jde o širší záběr na život Římanů a my se tak díky Pompejím a nejnovějším postupům dozvídáme nejen kde žili, ale také jak.
Nalezené chyby:
- v raném císařství délka služby u námořnictva netrvala 26, nýbrž 20 let
- opět zde vidíme křížové zesílení přileb u legionářů, neodpovídající této době

3. díl - Caligula
Po téměř dvou tisících letech je těžké určit, co stálo za Caligulovým abnormálním chováním. Nicméně některá vodítka tu jsou a na jejich základech je zde předložena teorie, že epilepsie - v iulsko-claudijské dynastii prokázaná - mohla být v Caligulově případě epilepsií spánkového laloku, která může vyvolávat psychické poruchy. Jako další se možné příčiny se zmiňují bipolární porucha a paranoia. Není opomenut významný faktor, který mohl jeho abnormalitu posilovat: traumata z dětství, kdy byla  povražděna část jeho rodiny.
Nalezené chyby:
- senát měl v této době 600, nikoli 500 členů
- tvrzení, že Caligula zrušil daně, je nesmysl
- není to tak, že Caligula jmenoval svého oblíbeného koně konzulem [?], traduje se však, že tak hodlal učinit
- chybné skloňování jmen Pollux a Nero
- opět zde vidíme křížové zesílení přileb u legionářů, neodpovídající této době
- podle Suetonia Tiberiův astrolog řekl, že Caligula má jen tak velkou naději, že se stane vládcem, jako že na koních přejede přes Bájský záliv - tento výrok je zde zcela nesmyslně překroucen
- stejně nesmyslné je tvrzení, že ze senátu se rekrutovali příští kandidáti na císaře
- Caligulův bratr Drusus nespáchal sebevraždu, nýbrž byl vyhladověn k smrti
- portréty Caligulových sester na minci nejsou prvním případem, kdy se na římské minci objevila dosud žijící žena
- neprokázané skandální historky o orgiích na Capri nelze používat jako relevantní informace
- další hloupost je tvrzení, že Caligula zabil Tiberia (z toho byl podezříván Macro)
- Caligula nebyl zabit osamělým spiklencem, ale více muži
- kdyby autoři pořádně četli Suetonia, tak nenechají Claudia po Caligulově zabití okounět na chodbě, ale schovají jej mezi závěsy
- nevím o tom, že by byl Cassius Chaerea popraven tím mečem, který použil na Caligulu (o tom píše jen R. Graves v knize Claudius bůh, což je však beletrie)

4. díl - Mistři stavitelé
Tento díl se zabývá stavitelskou genialitou Římanů, největší prostor je věnován Augustovi, největšímu budovateli obrovské metropole. Zasloužený prostor má i Nero - zapsaný do povědomí hlavně jako matkovrah a výstřední umělec - který využitím inovativních postupů připravil cestu pro architektonické skvosty následujících dob. Z nichž největší byl Pantheon, zde precizně rozebraný.
Nalezené chyby:
- domnívám se, že část nápisu na desce se má interpretovat jako vir clarissimus illustris a nikoli jako vir clarissimus lustris
- pojem praefectus urbi je zkomolen na perfectus urbis
- o ústavním nastolení císařství r. 27 př. n. l. nelze - vzhledem k silné republikánské tradici a Augustovu opatrnému budování monarchie - hovořit jako o korunovaci
- taktéž tvrzení, že Augustus téměř 20 let bojoval o moc, neodpovídá skutečnosti, zvládl to o dost dříve
- křížové zesílení přileb u legionářů neodpovídá Augustově době
- Hadriana nelze považovat za vlastního stavitele Pantheonu, jednalo se o rekonstrukci - ač zásadní

5. díl - Supervelmoc
Zde je rozebírána epocha největšího rozmachu impéria za Traiana. Nejenom jeho výboje, ale i precizně zorganizovaná správa a obchod. Žasnu nad tím, jak se profesor britské univerzity licoměrně rozhořčuje nad tím, že římské bohatství pocházelo z vykořisťování, násilí a barbarství. Jistě, Římané se takto při dobývání chovali, ale jakmile území začlenili, integrovali jej a pečovali o jeho rozvoj a z Britů, Galů, Germánů, Pannonců a dalších a dalších se stávali Římané. Oproti tomu Britové zůstali jen u toho vykořisťování, násilí a barbarství - míru jejich zvěrstev např. v Indii a Číně překonali až nacisté. Že je to stále jejich politikou, ukazuje nejnověji osud Libye, která nedemokraticky vzkvétala, tudíž byla demokraticky rozbombardována a - což je nedílná součást šíření západních hodnot - rozkradena. Jejich zaoceánští bratranci samozřejmě nezůstali nijak pozadu. Romanizace - na rozdíl od globalizace, tohoto nástroje americké parazitní ekonomiky - nebyla postavena výhradně na rabování cizích zdrojů.
Nalezené chyby:
- nesmyslné tvrzení, že Traianus válčil proti Dácii 3 roky před svým nástupem na trůn
- výrok, že Traianus získal Bithýnii, je také nesmysl, říši již patřila dávno
- hispánská Italica ležela na jihozápadu, nikoli severozápadu impéria
- výrok "století, které bude následovat po Hadrianově vládě, bude doba největšího klidu a prosperity", je další nesmysl
- vinou otrockého překladu jsou Caracallovy lázně nazývány jako lázně Caracalla
- stejně tak scestné je tvrzení, že do otevření Caracallových lázní, si jich mohla užívat jen aristokracie; veřejné lázně existovaly již dávno
- ve 3. století rozhodně nebyla římská vojenská mašinérie lepší než kdykoli předtím
- nesmyslné tvrzení o 250 letech občanské války
- situovat Góty do střední Evropy je také úplně mimo mísu
- další chyba je označovat Alarichovy Góty jako Visigóty
- výzbroj a výstroj římského vojáka neodpovídá době 5. století, ale 2. století
- v době Alarichova dobytí Říma nebyl Hadrianus 4 století po smrti, toto je vrchol všech chyb

6. díl - Caesar
Pěkně rozebraná Caesarova role při destrukci republiky. Tleskám přirovnání způsobu fungování šlechtických frakcí římské republiky k mafiánským rodinám. Zcela střízlivě je zde řečeno, že Caesara nezavraždili z nějakého idealismu, ale kvůli moci, bohatství a vlivu, o které se báli - nu, tak už to u bojovníků za svobodu a demokracii chodí.
Nalezené chyby:
- krunýř lorica segmentata a křížové zesílení přileb u legionářů se v této době ještě nepoužívaly
- mezi sesazením posledního římského krále a vraždou Caesara uplynulo více než 450 let, které uvádí dokument
- retiarius má ramenní chránič na špatné ruce a - což je ještě větší hloupost - přilbu secutora
- špatné skloňování slov pontifex, magnus a jména Vercingetorix

7. díl - Legie
Tento díl je věnován římské armádě - nejprofesionálnější vojenské mašinérii, kterou starověk poznal. Jiné armády převyšovala nejen výstrojí, výzbrojí, fortifikacemi a taktikou - ale i uměním dlouhodobě udržet, co dobyla, což je těžší úkol (srovnejme, jak rychle Makedonci vytvořili veleříši a jak rychle se rozpadla) - obsazené území protkala sítěmi silnic, pevností a měst, až do něj nakonec integrálně vrostla.
Nalezené chyby:
- křížové zesílení přileb u legionářů se počátkem 1. století ještě nepoužívalo
- mapa postupného územního rozmachu římské říše vůbec neodpovídá skutečnosti
- tvrzení, že Římané ovládali Jutsko
- špatné skloňování jména Quinctilius
- tvrzení, že Augustus kvůli porážce v Teutoburském lese nakonec zemřel jako zlomený člověk, není pravdivé (ač faktem je, že jej tato porážka velmi zasáhla)
- chybné skloňování slova scutum
- britské opevnění proti římské invazní armádě příliš připomíná Caesarovu fortifikaci u Alesie
- tvrzení, že Římané dobyli celou zemi, tzn. Británii
- tvrzení, že po potlačení povstání královny Boudiccy trvala římská vláda v Británii zhruba 350 let - bylo to méně
- město Verulamium nevzniklo až ve 3. století, ale v prvním

8. díl - Křesťanství
Dokument vysvětluje zásadní důvody, proč tato, zpočátku obskurní, sekta zvítězila nad ostatními náboženstvími: jednoduché poselství, otevřenost všem národům a třídám, hlásání rovnoprávného postavení žen a mužů, charitativní činnost, důmyslná organizační síť, převaha na poli propagandistického boje, důsledné podřízení všech aspektů života věřících své doktríně - to jiné kulty neznaly. Organizace a propaganda - do té doby výhradně atributy státní mašinérie a politických stran v době římské republiky - se staly zbraněmi tohoto hnutí. K nim přidána inovace ve formě ideologické kontroly členů hnutí. To tak prakticky nemohlo prohrát a stalo se precedentem a příkladem pro kulty, politické strany a ideologie dalších staletí. Zajímavé je tvrzení, že díky důrazu na sociální chování byla v komunitě nižší kojenecká úmrtnost a její členové se dožívali vyššího věku - asi pravděpodobné, ale žádné exaktní statistiky z té doby nemáme, takže zde bych byl opatrný, ač logiku má.
Nalezené chyby:
- chybné skloňování jména boha Mithry
- chybný tvar flavíánský místo správného flaviovský
- Římané ukřižovali kolem 6.000 spartakovských povstalců, nikoli 10.000, jak mylně uvádí dokument
- mrtví a zranění gladiátoři a odsouzenci byli z arény přepravování personálem k tomu určeným, nikoli ostatními gladiátory
- není spolehlivě prokázáno, že se používal "palec dolů" jako gesto, znamenající, že poražený gladiátor nemá být ušetřen
- nesmyslné tvrzení, že Constantinus byl poslední, kdo v občanské válce bojoval o trůn
- klasická výstroj a výzbroj legionářů nepatří do Constantinovy doby 

Osudy Říma (Francie - 2010)

Impozantní dvojdílný dokument, nádherná a dech beroucí animace, laik se diví, odborník žasne. Chválím správnou výzbroj a výstroj vojáků. Sympatická je snaha o použití latiny a řečtiny, ač rodná řeč herců jimi i pro necvičené ucho výrazně prosvítá.
Nalezené chyby:
- r. 44 př. n. l. Řím neovládal celé území kolem Středozemního moře (chyběl mu Egypt), jak tvrdí film, mapa navíc odpovídá 2. století n. l., naproti tomu v druhém dílu dokumentu je mapa naprosto správně
- není prokázáno, že Kleopatra byla v době Caesarovy smrti těhotná (tedy, že by čekala s Caesarem druhé dítě), zde autoři zřejmě interpretují nejasnou narážku na toto téma v Ciceronových dopisech, popř. naprosto špatně tvrdí, že šlo o Kaisarióna (ten se ale narodil r. 47 př. n. l.) - tomuto omylu odpovídá zobrazení Kaisarióna pro r. 42 př. n. l. jako batolete
- podobná nedůslednost jako u map se projevuje v latině: jednou se čte Caesar s K na začátku (tedy správně v dobové latině) jindy s C
- v této době již Egypt rozhodně nebyl nejsilnější zemí na východě
- vynechány některé důležité úseky, např. mutinská a perusijská válka
- pojmenování silnice Via Egnata místo správného tvaru Via Egnatia
- bitva u Filipp se nedá označit jako nejkrvavější střet celé antiky - více mužů padlo např. v bitvě u Mursy
- po rozdělení impéria sice bylo Antoniovým úkolem dobývat další území, ale ne s pomocí Egypta
- tvrzení, že jednou z příčin Antoniova parthského fiaska bylo to, že mu Octavianus neposlal slíbené jednotky - ani ty by mu příliš nepomohly; parthská katastrofa byla plně zaviněna jeho - pro tak obrovský úkol nedostatečnými - velitelskými schopnostmi
- tvrzení, že Antonius hodlal napadnout Řím, a že tím směrem dokonce vedl své loďstvo, je absurdní, jeho taktika byla od začátku defenzívní
- z 28 císařů éry anarchie ve 3. století, zemřel přirozenou smrtí jen jeden a ne 6, jak tvrdí dokument

P

Poslední tažení Septimia Severa (Velká Británie - 2010)

Osud Septimia Severa je sláva a tragédie v jednom, což je v dokumentu pěkně podchyceno, škoda ale je, že byl tento potenciál promrhán vynecháním důležitých úseků a osob a hloupými chybami.
Nalezené chyby:
- Pertinax nebyl zavražděn v dubnu, ale v březnu 193
- nelze udávat přesný věk Septimia Severa pro různé milníky jeho vlády, protože rok jeho narození není přesně znám
- nesmyslné je také tvrzení, že by Severus jako provinciál nesměl nastoupit na trůn
- lepšímu vykreslení děje škodí, že nejsou zmíněni další aktéři - Didius Iulianus, Pescennius Niger a Geta
- naprostá hloupost je výrok, že v roce 208 byla provincie Británie stovky let starou římskou civilizací
- stejně tak věta, že ani Caesarovi se nepodařilo dobýt severní území Británie, patřící barbarům - vždyť do těchto končin Británie nikdy nevkročil
- Severovy potíže ve stáří jsou vágně stanoveny jako "ochromen stářím", přitom víme, že měl dnu
- špatné skloňování názvu města Lugdunum
- přebírání neověřených údajů z Dia Cassia o počtu vojáků v bitvě u Lugduna
- nekritické přebírání tvrzení o tom, že Severus posílal uťatou hlavu svého soupeře Clodia Albina do Říma z nespolehlivého díla Scriptores historiae Augustae (zkráceně SHA, hodnotím ve faktografii Řím)
- nečetl jsem nikde o tom, že by Caracalla napřáhl meč proti svému otci
- tvrzení, že Caracallovou smrtí vymřela severovská dynastie, je genealogicky správné, pokud jde o linii po Septimiovi Severovi, ale je třeba řici, že do dynastie jsou zařazování panovníci po Severa Alexandra
- a když už chtějí autoři vycházet z SHA, tak výrok, připisovaný Severovi správně zní "Byl jsem vším a je to k ničemu" a nikoli "Byl jsem vším ale nedokázal jsem vůbec nic"

Poznejte Římany (Velká Británie - 2012)

Tento dokument zkoumá hlavní město říše z obrácené perspektivy a zaměřuje se nikoli na mramor Fóra, vítězné oblouky a pyšné busty, ale doslova smýčí periferie metropole a osudy jejích prostých obyvatel. Hlavní důraz je kladen - jak již bylo řečeno - na hlavní město, ale podíváme se i do Ostie, Herculanea a Pompejí. Zkoumá hrobky, epitafy, chudinské čtvrtě, činžovní domy, lázně a hostince a doplňuje tak drobné, ale důležité informace k poznání života Římanů.
Nalezené chyby:
1. díl:
- v jednom případě je řečeno, že Řím byl stomiliónová (místo správného miliónová) metropole - zřejmě chyba překladu

2. díl:
- špatné skloňování jména Pollux

3. díl:
- římské školy nebyly jen pro chlapce, ale i pro dívky (samozřejmě se bavíme o rodinách, které si to mohly dovolit, přičemž vzdělání dívek bylo jen to nejzákladnější)

Ř

Řím: nejvzdálenější hranice (Velká Británie - 2009)

Třídílný dokument je dosti neobvykle, ale poutavě omezen jen na část římského impéria: na dějiny provincie Británie - nejsevernější výspy římské říše. Vyprávěn stylem indického historika popisujícího britskou okupaci Indie. Je zajímavé sledovat britskou rozpolcenost vůči římské říši oscilující mezi obdivem a odporem a z toho vyplývající do nebe volající překrucování faktů - na jedné straně odkaz keltské Boudiccy, na druhé straně dědictví římského nebo pořímštělého Artuše; pocit hrůzy, že Britové, sami tvůrci impéria, byli, byť dávno, okupováni jinou mocností a vědomí, byť skrývané, že represálií se dopouští každé impérium, ale že Římané byli při integraci získaných území úspěšnější než britské impérium.
Nalezené chyby:
1. díl:
- mapa neodpovídá popisované době: v době Ježíšovy smrti nepatřily k římské říši Agri decumates, Thrákie, Dácie, Mezopotámie a Mauretánie
- Caesarův útok na Británii, který byl v podstatě jen demonstrací síly, nelze hodnotit jako neúspěch
- článkované chrániče na ruce nosili legionáři až v pozdějším období, zřejmě od dáckých válek
- výraz Bataviů místo správného Batavů vinou otrockého překladu
- Batavové jsou při Claudiově invazi do Británie vyzbrojeni jako římské pomocné vojsko, v té době měli s největší pravděpodobností dosud svou národní výzbroj

2. díl:
- tisíc let historie za sebou v době povstání královny Boudiccy Řím ještě neměl
- jméno Prasutagos místo správného Prasutagus
- vyvozovat z nalezených lebek se stopami mučení a popravy brutalitu Římanů je přitažené za vlasy: mohou to být jak ostatky Britů, tak Římanů
- používání tvaru jména Seutonius místo správného Suetonius
- nevím o tom, že by se ve starověku Londýn mimo jména Londinium nazýval také Londonium
- obviňovat Suetonia, že nebránil Londinium před povstalci je nesmyslné, měl málo vojska, navíc předtím povstalci zničili 9. legii

3. díl:
- nedá se tvrdit, že římské impérium po celou dobu svého trvání trpělo vnitřní nestabilitou
- výstroj a výzbroj římských vojáků odpovídá principátu, nikoli době, o které díl pojednává
- tvrzení, že v Gallech po staletí doutnal vzdor, který v 5. století přerostl do častých povstání, je krkolomná argumentační akrobacie - Gallové byli zhruba od konce 1. století víceméně romanizováni a dokud římská říše prosperovala, neměli důvod ke vzpourám, v době úpadku říše je k nim doháněla korupce, byrokracie, daňový útisk, útlak vojska neschopného chránit hranice před barbary a další faktory krize
- tvrzení, že se vybíraly od obyvatelstva velké daně pro přepychový život aristokracie hlavního města, je demagogie (ovšem, zaměníme-li slovo aristokracie za plutokracie, je to popis dnešních poměrů v našem státě)
- negativní postoj obyvatelstva k římské vládě rozhodně nebyl jednou z hlavních příčin odchodu Římanů z Británie - příčina byla jedna jediná, v době rozvratu za stěhování národů římská vojska z Británie sama odešla (a je historicky známo, že pak Britové neúspěšně prosili říši o pomoci)
- koncem 3. století nebyla situace římské říše zoufalá, naopak se stabilizovala
- Carausius nehodlal z Británie učinit odštěpenecký stát, považoval se za dalšího římského císaře, ostatně jeho uzurpace byla reakcí na podezření z defraudace
- Constantius Chlorus nehodlal podrobit římské říši Skotsko
- je spekulativní domnívat se, že přijetím křesťanství se snížila autorita císařů, kteří tak přestali být bohy, předkřesťanští panovníci byli přece také bez ohledu na své božství vražděni a naopak postavení křesťanských panovníků se, alespoň formálně, zvýšilo (byli pod ochranou Boha a vládli z jeho vůle)
- mluvit o vládnoucí elitě v městě Řím je pro dobu 4. století nesmysl
- r. 409 nemohlo dojít k vzpouře proti římské moci, protože tam již dva roky neexistovala
- další demagogické tvrzení, že cílem Římanů nebylo Británii civilizovat, ale pouze těžit její zdroje (zde by měla anglosaská impéria mlčet, neboť dělají právě to, co je v dokumentu neprávem vytýkáno Římu - lhaním, intrikami, násilím a vraždami nevinných obyvatel parazitují na zdrojích jiných států).

Řím: vzestup a pád impéria (Velká Británie - 2006)

Šestidílný dokumentární cyklus BBC úspěšně mapuje zlomové okamžiky dějin římské říše: bouřlivé působení  Tiberia Graccha, vzestup a pád Caesara, vládu Nerona, nástup flaviovců po jeho smrti, sjednocení rozvrácené říše pod Constantinem a nástup náboženských změn a konečně pád Říma do rukou Alaricha.
Některé nalezené chyby:
- cosi jako hermelínový kožich na Caesarových ramenech
- Caesar neprovedl decimaci vzbouřené 9. legie, popravil jen 12 nejaktivnějších buřičů
- na mapě je pro Caesarovu dobu chybně uveden Egypt jako součást impéria
- iulsko-claudijská dynastie vládla 99 a ne 100 let
- úzký dřevěný most se označuje jako Mulvijský most, přičemž skutečnost je taková, že vedle kamenného Mulvijského mostu byl před bitvou zřízen most pontonový
- Constantinův oblouk velikosti většího zahradního altánku
- Fausta nezahynula "náhodou", ale na rozkaz Constantina kvůli údajné aféře s Crispem

Řím: vzestup a pád impéria (USA - 2008)

Další seriál, mapující fascinující římskou říši od Maria po Romula Augustula -  tentokrát třináctidílný.
Některé nalezené chyby:
- není reflektován vývoj římské výstroje, a tak je např. lorica segmentata je viděna ve všech dílech
- Gnaea Pompeia nezabili bandité
- Marcus Aurelius plnovous nemá, zato Constantinus ano
- Diocletianus nastoupil na trůn v r. 284, ne r. 295
- Constantinus byl držen na Galeriově, nikoli Diocletianově dvoře
- přeřeknutí, že Diocletianus vydal edikt proti křesťanům r. 3003 n. l.
- Constantinus nemohl být překvapen, že byl vyloučen z následnického systému - ten byl předem dán a on s ním byl seznámen
- Constantinův otec se nejmenoval Constantinus, ale Constantius
- v tetrarchii nevládli čtyři Augustové, ale dva Augustové a dva Caesarové
- používání válečných vozů v boji
- vzpoura v Římě r. 306 vypukla kvůli Galeriově, nikoli Maxentiově daňové politice
- nevím nic o tom, že by Constantinus již r. 311 zasnoubil svou sestru s Liciniem a tato sestra se jmenovala Constantia, nikoli Constantinia

Římané za humny (ČR - 2003, scénář a režie Zora Cejnková)

Bohatý a kvalitní dokument o starší době římské (cca 1 - 180) v našich zemích, na kterém se podíleli naši i zahraniční odborníci. Předkládá informace o archeologických nálezech (včetně použití letecké archeologie), o životě Germánů, o válečných konfliktech, diplomatických a obchodních vztazích mezi nimi a Římany, o vzhledu římských opevnění, obchodních stanic i soukromých domů. Uděluji velmi vysoké hodnocení, mám jen jedinou připomínku, a to, že se pro ilustraci celého průběhu starší doby římské používala mapa evropské části římské říše v době jejího největšího rozmachu (zahrnující Agri decumates a Dacii), která platí až od roku 106.

Římská říše (Francie - 2005)

Tři díly velice zdařilého dokumentu nás provedou prostřednictvím vykopávek životem posádky v britské pevnosti Vindolanda, podíváme se do výstavního Timgadu, ohromující to ukázky římského stavitelského a integračního mistrovství, poslední část je věnována archeologickému zázraku - slavnému městu Pompeje, zachovanému pod lávou. Některé chyby jsou značné, nevím, jestli je přikládat autorům nebo překladu.
Nalezené chyby:
1. Římské legie
- škoda, že animace územního vývoje je orientována směrem západ - východ  a ne chronologicky
- špatné letopočty vzniku provincií Arabia Petraea, Mesopotamia a Cappadocia
- Traianův sloup byl postaven r. 113, ne 100
- díky otrockému překladu se užívá Caesar a ne císař a nebo jméno konkrétního císaře
- mluví se tu obecně o době služby vojáků 25 let, jenomže to bylo jinak - římští občané v legiích sloužili 20 let, neobčané v pomocných jednotkách 25 let
- rohatá lebka skotu (cvičný terč legionářů) je označena jako oslí hlava
- mluví se o konci 1. století a zároveň, že od té doby uplynulo 2.000 let, což je nesmysl
- pro Pikty nebyli Římané muži z východu, ale z jihu
- problém úpadku a pádu římské říše je zredukován jen na problém její obrovitosti (navíc na konci 2. století nebyla dramaticky větší než např. za Claudia, kdy vzkvétala), ve skutečnosti šlo o souhru více faktorů

2. Timgad, africký Řím
- r. 146 Římané nevytáhli na Karthágo, tento rok jej vyvrátili, přičemž 3. punská válka trvala 3 roky
- Traianus nezahájil válku proti Parthii r. 105, ale r. 114
- opět se tu nepřesně mluví o 25 letech služby římských vojáků
- Řím měl sedm pahorků, ne pět
- r. 191 z Afriky rozhodně nevzešla severovská dynastie - aklamace Septimia Severa proběhla r. 193
- Philippus Arabs se nenarodil r. 244 - tento rok nastoupil na trůn a rozhodně nebyl nástupcem Severa Alexandra

3. Sláva a rozklad
- Římané nejedli jen jednou denně
- Colosseum nemělo kapacitu 55.000 lidí, v současné době se odhaduje kolem 50.000
- Circus maximus neměl kapacitu 150.000 lidí, ale kolem 250.000 lidí
- sesterciů zkomoleno na sestercií
- název města Nuceria zkomolen na Nursie

Římské impérium (Německo - 2009)

V originále Limes, nevím, proč u nás nazváno takto nelogicky. Dvoudílný dokument se zabývá fungováním římské hranice, jednoho z důkazů ohromující úrovně římské strategie a stavitelství. Důraz je kladen na Hadrianův val a hornogermánsko-raetský limes [?]. Opět se dostává ke slovu nejmodernější technika - např. letecké skenování a dendrochronologie. Konečně dokument, který správně uvádí, že Varova hlava putovala nejprve k Marobudovi a ten ji teprve poslal římskému císaři.
Nalezené chyby:
1. Zeď proti barbarům
nově zařazeno
- scestné tvrzení, že Hadrianova defenzivní politika z něj činila následovníka Alexandra Velikého
- posun britské hranice za Antonina Pia se neodehrál r. 140, ale 142
- termín hornogermánsko-krétský limes je nesmysl (zřejmě chyba překladu)

2. Nebezpečí na hranicích
- Raetia je česky vyslovována chybně jako Rétie

Římské vraky u ostrova Ventotene (Velká Británie - 2004)

nově zařazeno
Výzkum římských vraků u někdejšího místa vyhnanství Augustovy dcery Iulie vedl k dalšímu poznání římského světa. Doklady o římské technické vyspělosti jsou přístav, k jehož vybudování byli potřeba i starověcí potápěči, podzemní nepropustné betonové cisterny na zachycování dešťové vody a rozsáhlá síť pro její rozvod na ostrově, který nemá vlastní sladkou vodu. Osvěžující vložkou je výroba salátu podle původního římského receptu a pokus o rekonstrukci výroby omáčky garum, jejíž recept nemáme.
Nalezené chyby:
- tvrzení, že Iulia byla otcem vypovězena kvůli mocenským intrikám a ne kvůli zhýralému životu, je stále jen nedoloženou teorií

S

Spartakus: co se skrývá za mýtem (Velká Británie - 2006)

Vynikající dokument, který opravuje některé stále přetrvávající mýty o Spartakovi. Pěkně jsou analyzovány nevšední Spartakovy schopnosti na poli taktiky, strategie, výcviku, organizace a zásobování.
Nalezené chyby:
- přilby legionářů ve filmu patří do pozdější doby - principátu
- cvičící gladiátor má na ruce s mečem chránič ramene (pokud by měl být co platný, měl by být na druhé ruce): ten ale nosil pouze retiarius, který v té době ještě neexistoval

Starověké říše (V. Británie - 2010)

Jak vzniká, funguje, vyvíjí se, rozkvétá, upadá a zaniká složitý a choulostivý mechanismus jménem civilizace? Na tuto otázku odpovídá šestidílný cyklus, který diváka provede Mezopotámií doby bronzové, kolapsem a znovuoživením v době železné, chaotickým kvasem řeckých městských států, velkolepou Alexandrovou anabází, otevřeným světem doby helénismu, neústupnou a tvrdohlavou římskou republikou a impozantním římským císařstvím.
2. díl - Doba železná

3. díl - Řecké městské státy

4. díl - Návrat krále

5. díl - Republika ctnosti
Nalezené chyby:
- před první punskou válkou Sicílie nepatřila Punům celá, dělili se o ni s Řeky
- první punská válka netrvala 20, ale 23 let
- teorie, že vynálezcem lodního hákovacího můstku mohl být Archimédés, je více než nepravděpodobná
- chybné skloňování jména Scipio
- tvrzení, že kupecká mentalita Karthága mohla být alternativou římské verze civilizace
- v době, kdy mu bylo oznámeno, že mu bylo odebráno velení ve válce s Mithradatem, netábořil Sulla před Římem, ale v Nole
- označení Caesara, který své protivníky ve všem převyšoval, jako psychopata nevidím jako příliš bystrou analýzu jeho osobnosti
- Pompeius si nemohl na Východě dělat, co chtěl, senát mnoho jeho opatření zrušil
- Octavianova výchozí pozice v boji o vládu nebyla skvělá, bylo to přesně naopak

6. díl - Obec člověka, obec boží:
Nalezené chyby:
- židovská revolta nevypukla r. 70, ale již r. 66

T

Tajemná smrt Kleopatry (Velká Británie - 2004)

Do příběhu Kleopatřiny smrti se pokusila promluvit i novověká kriminalistika. Ano, je možné, že oproti tradované verzi, byl za královninou smrtí Octavianus, jak se snaží dokument dokázat, a že Kleopatřina sebevražda je legenda, odvozená z jejího spojení s bohyní Isis. Pravdu dnes ovšem již nikdo nenajde. Navíc je zde varianta Kleopatřiny vraždy až úporně prosazována potlačováním známých faktů: v zaslepené víře v moderní postupy je starověkému člověku přisuzována současná psychika, mluví se o malé pravděpodobnosti toho, že by jedna kobra dokázala usmrtit tři lidi, naproti tomu není zmíněno, že některé prameny hovoří o dvou hadech. Jak si mohou být autoři jisti, že situaci, kdy přišla o Antonia, věděla, že Římané poražené vůdce nepřátel vedou v triumfu [?]  ulicemi Říma, aby je později popravili, a že bude zabito minimálně jedno její dítě (Kaisarión), nevyhodnotila jako fatální? Dále - Plútarchos píše pouze to, že Kleopatra po snídani poslala Octavianovi dopis a neudává, kdy Octavianus dopis rozpečetil - jen z toho usuzovat, že mezi aplikací jedu a příchodem Octaviana uplynuly minuty (a není znám dobový jed, který působí tak rychle), je dosti odvážné. Že vojáci povraždili tři jistě bránící se ženy meči a pak to zinscenovali jako sebevraždu a vše se navíc dokonale utajilo, je nejen spekulace více než přitažená za vlasy, ale též urážka Octavianovy inteligence.
Nalezené chyby:
- tvrzení, že žádný Ptolemaiovec nespáchal sebevraždu, je mylné: jeden z nich, vládnoucí Kypru, ji po římské anexi ostrova spáchal
- pro dobu Kleopatřiny smrti je nesprávné uvádět jméno Octavius místo Octavianus
- Plútarchos nepíše o o dutém hřebenu, ale o duté jehlici, kde mohla mít Kleopatra schován jed
- Sokrates nebyl popraven jedem r. 300 př. n. l., ale 399 př. n. l.
- po vyhlášení válce Kleopatře se krátce objeví gladiátoři, připravující se k boji, což je v tomto kontextu nesmysl
- není to tak, že Octavianus přijal jméno měsíce srpna (Augustus), ale naopak
- špatné skloňování jména římského boha Marta
- příběh s kometou, která byla ztotožněna s Caesarem, je zařazen tak, že na neznalého může působit, že se stal až po Octavianově vítězství nad Kleopatrou

Tajemství bible: Kdo je vinen smrtí Ježíše (BBC - 2003)

Nejznámější soud v dějinách, jeho důsledky a osudy jeho aktérů. Tvůrci dokumentu se soustředí na tři hlavní hybatele dění: Ježíše, Kaifáše a Piláta a snaží se odhadnout jejich vliv na krvavé vyvrcholení tohoto procesu. Celkem bez překvapení na něm mají podíl všichni. Co ale oceňuji, je vykreslení tehdejší římské a židovské politiky a pohnutek Ježíšových protivníků, které vedly k zmanipulovanému procesu a k Ježíšově popravě. Jedná se o jeden z mála dokumentů, kde Ježíš nevypadá jako Kamil Střihavka - to je třeba ocenit.

Z

Záhadné postavy dějin (V. Británie - 2010)

2 díl: Král Artuš
Dokument v pátrání po identitě legendárního Artuše takřka detektivně odděluje od jádra legendy později nabalené prvky. Zajímavá a mně do této doby dosud neznámá je teorie, že legenda o Artušovi je spojením činů a osudů dvou osob té doby: římského nebo římsko-britského šlechtice Ambrosia Aureliana a keltského vůdce Riothama. Že by za legendou kolem meče Excalibur stálo kovářské svařování? Velmi pěkně zpracováno. Chyby jdou převážně na účet otrockého překladu z angličtiny. Nalezené chyby:
- označení obyvatel jihozápadní Británie jako Bretonci je nepřesné, toto označení se vžilo až pro pozdější obyvatele dnešní Bretaně, tvořené - mimo jiné - i uprchlíky z těchto oblastí Británie
- chybné vyslovování i skloňování jména Jordanes
- mluvit o konfliktu Říma a Francie je pro dobu 5. století nesmysl
- další nesmysl: uvádění dnešní vojenské hodnosti poručík
- chybné skloňování jména Arvandus

4. díl: Alexandr Veliký

11. díl: Narození Ježíše Krista
Díl, vyhrazení pátrání po místě, čase a okolnostech Ježíšova narození, postupuje stejně exaktně - zmiňuje nejen známé "organizační" přesunutí Ježíšova narození ve 4. století a problém chybných překladů či interpretací řeckých textů evangelií, ale i další problematická místa.
Nalezené chyby:
- zmínku o Ježíšovi v díle Flavia Josepha nelze považovat za důkaz jeho existence, bývá také považována za dodatečný křesťanský zásah do textu
- používání tvaru jména Seutonius místo správného Suetonius
- Chréstos, o kterém mluví Suetonius, může, ale nemusí být zkomolenina jména Kristus

13. díl: Kleopatra
Předchozí díly nastavily vysokou laťku, kterou díl o Kleopatře, díky chybám, nedosáhl. Nad míru podnětná však byla teze, která legendární Kleopatřino kouzlo vysvětluje nejen racionálními faktory (které chápeme a jenom ty podvědomě přisuzujeme i starověkým lidem) a přidává k nim i božství faraóna. Zda a jakou roli tento faktor hrál, se však už nedovíme. Je třeba dodat, že i v době, kdy byl věřící prakticky každý, se našli Římané, kteří ptolemaiovskými panovníky nepokrytě pohrdali; i Egypťané - Ptolemaios XI. byl, přes nimbus božskosti, ubit alexandrijským davem.
Nalezené chyby:
- datování nástupu Kleopatry do r. 49 př. n. l. místo správného 51 př. n. l.
- označit Antonia jako jednoho z nejúspěšnějších římských vojevůdců (a ve své době naroveň Caesarovi) je nesmysl
- rozsah území, které ovládala Kleopatra v době svého nastolení, je menší, než má být
- mapa římské říše ke stejné době je úplně nesmyslná - jednak zahrnuje klientská východní království a v Africe území, která Řím nikdy neměl - až k dnešnímu státu Niger
- datování Caesarova příchodu do Alexandrie do r. 54 př. n. l. místo správného 48 př. n. l.
- a důvodem tohoto příchodu bylo pronásledování Pompeia, nikoli vnitřní spory Egypta, jak tvrdí film
- označení Caesara jako panovníka je nesmysl
- přilby římských vojáků odpovídají principátu, nikoli době, o které film pojednává
- tvrzení, že Caesar verboval do svých řad egyptské vojáky, je nesmysl
- občanská válka po Caesarově smrti je zredukována na boj Octaviana a Antonia, předchozí děj je vypuštěn
- používání archaismu Plútarch místo Plútarchos

Zapomenuté římské tažení: Bitva na Harzhornu (Německo - 2010)

Nález ochranného krytu na koňské kopyto římské výroby v srdci Německa zahájil rozsáhlý výzkum, který odhalil, že se zde odehrála bitva mezi vojsky císaře Maximina Thráka a Germány. A že i v době krize byli Římané schopni takových ofenziv. Dokument je nadmíru poutavý, zajímavý a takřka detektivně napínavý.
Nalezené chyby:
- tvrzení, že Římané do té doby nepronikli tak hluboko na germánské území je mylné - vždyť za Augusta stáli na Labi
- špatné skloňování císařova přízviska Thrax
- uvádět datum 18. března 235 jako den proklamace Maximina Thráka, znám je jen den smrti Severa Alexandra 22. března 235
- nepřesný údaj, že od této bitvy uplynulo 18 století (přesněji necelých 18)

Ztracená římská legie (V. Británie - 2011)

Film Orel 9. legie znovu podnítil zájem o legendu o ztracení této legie. Film chronologicky mapuje její dislokace v rámci Británie od prvního do posledního známého záznamu. Závěrečný verdikt se přiklání k verzi, že tato legie skončila svou existenci v Británii, nicméně důkazy stále nemáme a do té doby - navzdory britskému patriotismu - zůstává otázka otevřena.
Nalezené chyby:
- čtyři legie nedávají dohromady 50.000 mužů
- královna Cartimandua náleží do Claudiovy, nikoli do Neronovy éry  

Ztracené civilizace: Řím (USA - 1995)

2. díl: Egypt – hledání nesmrtelnosti

3. díl: Egejské moře – dědictví Atlantidy

6. díl - Řím – nepřekonaná říše
Jak Římané dokázali to, co nikdo před nimi ani po nich, tedy zajistit po takřka dvě století mír ve Středomoří, je otázka, která historiky nepřestane fascinovat a šestý díl cyklu Ztracené civilizace se snaží najít některá vodítka.
Nalezené chyby:
- Hadrianus nebyl stavitelem Pantheonu (tím byl Agrippa), nechal provést rekonstrukci - ač zásadní
- Caesar v žádném případě nebyl prvním diktátorem

Ztracené světy: (Velká Británie - 2006)

6. díl: První křesťané svatého Pavla - tento díl putuje po stopách svatého Pavla, neúnavného cestovatele a šiřitele křesťanství a dává nám poznat jeho svět i osudy. Jeho osobnost se výrazně zapsala do tváře a historie křesťanství, do té doby nepatrné sekty, možná je i zachránila před zánikem. Upozorňuji na zajímavou informaci, že stavitelé Artemidina chrámu (ve filmu není uvedeno, že to byli Kréťané) objevili efektivnější metodu přesunu mramorových bloků, čímž technologicky předstihli Egypťany.
Nalezené chyby:
- murmillo má vysoký holenní chránič místo nízkého, ještě k tomu na špatné noze, trojzubec v jeho rukou nemá co dělat, ledaže by se jej zmocnil odzbrojením retiaria - jehož obvyklým soupeřem byl však secutor
- další pár gladiátorů je jakousi míchanicí: mají dva vysoké holenní chrániče a malé štíty jako thrax, prsní chrániče jako provocator a přilby jako murmillo, navíc, vyjma provocatorů a equitů, nebyli proti sobě stavěni gladiátoři stejného typu
- stejná hloupost je přilba na hlavě retiaria a trojzubec v rukou secutora
- nedá se kategoricky říci, že Pavlovy metody šíření křesťanství přispěly k pádu římské říše, problém je složitější: ve 3. století bylo křesťanství destabilizačním činitelem, ve 4. se stalo oporou státu, pak se staly destabilizačním činitelem jeho vnitřní spory...
- výraz Kappadoňané místo správného Kappadokové
- císař Nero je zde zobrazen jako starý muž, ač zemřel třicetiletý
- nedá se říci, že se Constantinus r. 313 stal křesťanem, nedá se to určit ani jeho proklamací, ani křtem, který přijal na smrtelné posteli (tehdy křest neznamenal začátek víry, ale její vyvrcholení)
- v kontextu Kappadokie je pro páté století srozumitelnější hovořit nikoli o pádu římské říše, ale o pádu západořímské říše
- nájezdy Arabů postihly východní oblasti římské říše nikoli v 5., ale v 7. století

9. díl: Ježíšův Jeruzalém - velice zajímavá rekonstrukce Jeruzaléma v době, kdy do něj vstoupil Ježíš. Rekonstrukce stavu židovského chrámu podává důkazy o nevšedních schopnostech stavitelů Heroda Velikého.

12. díl: Atlantida

13. díl: Athény