Hodnocení dokumentárních filmů o Řecku:

Mým původním záměrem bylo uvést všechny chyby, které jsem v knihách a filmech nalezl. Jejich množství je ale v některých případech takové, že by mi většinu času, který věnuji tvorbě stránek, zabraly recenze. Vzhledem k tomu, že náplň stránek je primárně jiná, uvádím u jednotlivých děl jen omezený výčet chyb nebo ty nejmarkantnější, případně jen hodnocení hodnověrnosti.

Dnes se rychle píše a filmuje, aby se rychle prodalo a podle toho vypadá výsledek. Úsilí dnešních popularizátorů setřít prach z historických postav a podívat se na ně jinýma očima je sice chvályhodné a občas přinese i jisté výsledky, kdyby jen k odstranění nánosu prachu nepoužívali místo štětečku žíravinu. Z těchto důvodu se těžiště hodnocení knih a filmů bude přesouvat k odborným pracem. Také zde nebudou hodnocena ta díla, která používají historický háv pouze jako kulisu k úplně jiným žánrům.

Starověcí autoři odlišeni kurzívou v nadpisu
3 A B H I L M N P S T V Z

3

300 Sparťanů (USA - 2007)

Dokument se zabývá nejen samotnou bitvou u Thermopyl, ale i širšími historickými souvislostmi a dalšími aspekty, jako např. vojenským vybavením stran konfliktu a spartskou vojenskou výchovou, která ze Sparťanů činila nejlepší vojáky tehdejšího světa. Správně je poznamenáno, že příliš decentralizovaná struktura perské říše byla příčinou její nestability i pozdějšího pádu.
Nalezené chyby:
- chybný termín Kýros Velký místo správného Kýros Veliký
- špatné skloňování jména Kýros
- mapa, použitá pro Kýrovu dobu, patří až do doby Dáreiovy
- povstání maloasijských Řeků proti perské nadvládě nezačalo r. 499 př. n. l., ale 500 př. n. l.
- větu, aby nezapomněl na Athéňany, měl Dáreiův otrok svému pánovi, kdykoli zasedne za stůl, přikázáno říci ne jednou, ale třikrát
- u Marathónu měli Řekové k dispozici 11.000 těžkooděnců, nikoli 8.000
- ke střetu u Marathónu nedošlo ihned po perském vylodění a nebyli to Peršané, kdo zaútočil první, ale Řekové
- Parthenón byl zasvěcen bohyni Athéně a sloužil také jako demonstrace moci a bohatství Athén, nebyl tedy vybudován výhradně jako památka na bitvu u Marathónu
- výraz Laurinium místo správného Laurion
- nevím o tom, že by Themistoklés lživě zveličil sílu ostrova Aiginy, aby dosáhl vybudování athénské flotily
- tvar jména Theonidas místo správného Leónidás
- není pravda, že vůbec nedošlo ke střetnutí Peršanů a Fóků
- delfská Pýthie nehovořila o zdi, ale o dřevěných hradbách (Themistoklés si vyložil, že to znamená lodě), které Řeky ochrání před Peršany
- špatné skloňování jmen měst Sardy a Séstos
- tvrzení, že demokracie mohla vzniknout jen v Řecku a nebo na blízkém Východu, je scestné (na blízkém Východu nevznikla), demokracii měli už nějakou dobu před bitvou u Salamíny Římané; pokládat demokracii za posvátnou krávu je také pomýlené, vzhledem k tomu, jakou se ukázala za Perikla, za pozdní římské republiky a dnes

A

Alexandrie: město měst (V. Británie - 2010)

Osou dokumentu měl být zřejmě nejvýraznější aspekt tohoto města: ambice být obrovitým depozitářem starověkých vědomostí, baštou učenosti. Úkol jej uceleně zpracovat se ukázal nad možnosti tvůrců, místo plynulého a rovnoměrného zpracování historie alexandrijské vzdělanosti od ptolemaiovců po Hypatii je nejvíce prostoru věnováno právě jí. Hypatie je velká osobnost a její osud tragickým mementem, která by si zasloužila samostatný dokument, což se vlastně tímto stalo a rád jsem se o ní dozvěděl něco více. Takto ovšem autoři deklarovali jedno a činili druhé.
Nalezené chyby:
- tvrzení, že Alexandr Veliký vytvořil největší říši, kterou do té doby svět viděl, je nesmysl, perská říše dosáhla větší rozlohy
- zřejmě chybou překladu je narození novoplatonské filozofky Hypatie datováno do 4. století př. n. l. místo správného n. l.

Alexandrie, ztracené město Kleopatry (Francie, USA - 2003)

Zajímavý dokument o hledání ptolemaiovské Alexandrie na mořském dně, ve výkopech v rámci stavebních prací rychle se rozvíjející moderní Alexandrie a v jejích v zachovaných starověkých podzemních systémech.
Nalezené chyby:
- Alexandr dohledem nad stavbou Alexandrie pověřil architekta Deinokrata, nikoli generála Ptolemaia
- Kleopatra se neprovdala za Caesara, jak tvrdí film
- Caesarova socha zaměněna za Augustovu
- Kleopatra nečekala v Alexandrii na Antonia, až se vrátí z bitevního pole, ale až se vrátí z Kyrenaiky
- Kaisarión byl ve skutečnosti popraven až po Kleopatřině smrti

B

Bitvy starověku (USA - 2006)

1. díl - Alexandr Veliký - dobyvatel
Dokument se věnuje neoprávněně opomíjené bitvě u Hydaspu (snad proto, že to byla poslední jeho velká bitva a indické tažení neskončilo podle Alexandrových představ) - další ukázce Alexandrova vojenského génia. Je nutno si uvědomit, že Dáreios byl podřadný protivník, soupeři, kteří stáli za řeč, byli Sogdijci, Baktrové a Indové. Celkem bych se obešel bez komiksového ladění po vzoru filmu 300.
Nalezené chyby:
- obraz Alexandra, bojujícího s dvěma meči, jak gladiátor dimachaerus, je nesmysl
- naprosto nesmyslné tvrzení, že Alexandra čekala armáda o síle tři čtvrtě miliónu mužů, z toho 2.000 jezdců (jeho protivník král Póros měl 30.000 pěšáků a 4.000 jezdců)
- tvrzení o dvojnásobné přesile Peršanů u Gaugamély - skutečný stav perského vojska není znám
- mapa Alexandrovy říše zahrnuje celé Řecko (Épeiros a Spartu však neovládal)
- ne po 5 letech, ale po 4 letech od porážky Peršanů se Alexandr vydal na indické tažení
- zde uváděných 32.000 vojáků - ani u indického tažení neznáme sílu Alexandrova vojska, tudíž ani poměr sil mezi protivníky (zde se uvádí, že Póros měl v pěchotě převahu 2:1, naopak Alexandr v pěchotě 4:1)
- chybný název řeky Hydaspa místo správného Hydaspés
- zkomolení jména města Taxila
- vhodný brod přes Hydaspés nalezl Alexandr nikoli 27, ale 18 kilometrů od tábora
- brod přecházelo nikoli 6.000 jezdců (a nikde jsem nečetl, že šlo o těžkou jízdu), ale přes 5.000, počty pěchoty jsou správně (10.000 mužů), dalších 1.000 mužů však nepřecházelo, ale zůstalo někde mezi táborem a přechodem k mostu v záloze (a opět - nikde jsem nečetl, že šlo o jízdní lučištníky); později je pro dovršení zmatení uváděn správný celkový počet
- první ostrov, dělící řeku v místě brodu, nepovažoval Alexandr za druhý břeh; věděl o něm jako o faktoru ulehčujícím nepozorovaný přechod řeky
- špatné počty válečných vozů, které poslal Póros k brodu (200 místo správných 120)
- Pórův syn se nejmenoval Póros (král měl však bratrance stejného jména)
- uvést jméno Koinos v latinském tvaru není tak úplně chyba, ale v řeckém kontextu je to matoucí
- zkomolení výroku - Póros nechtěl, aby s ním Alexandr naložil královsky, ale jako s králem
- tvrzení, že Alexandr ponechal Pórovi jeho území je nepřesné, protože mu jej ještě rozšířil
- další chyba v číslech: po Pórovi nestála proti Alexandrovi 300.000 tisícová armáda (Alexandr dostal zprávu, že další král má údajně 200.000 mužů)
- nebylo určeno, že Alexandr má být pohřben v Egyptě - Ptolemaios se jeho ostatků zmocnil a odvezl je tam
- zeměpisně chybné tvrzení, že Alexandr rozšířil řeckou kulturu daleko za hranice Peloponéského poloostrova (tedy Sparty)

2. díl - David Obrobijec

3. díl - Jozue - biblické válčení

4. díl - Caesar - legendární obléhání Alesie

5. díl - Hannibal ničitel

6. díl - Mojžíš - štvanice

7. díl - Soudný den u Marathónu
Solidní studie bitvy u Marathónu.
Nalezené chyby:
- tvrzení, že perská říše byla největší říší, která kdy existovala, je nesmysl - prvenství patří britskému impériu
- zamlčeno, že rozhodnutí upřednostnit přímý střet s Peršany před bráněním se za hradbami Athén mělo motiv v obavě před zrádným otevřením bran Athén buď aristokraty nebo straníky Peisistrata
- Miltiadés neměl devět, ale deset tisíc vojáků (pak mu ještě přišla neočekávaná posila 1.000 bojovníků z Platají)
- chybný termín Boitoia místo správného Boiótia

8. díl - Ramesse II. - útočící válečné vozy

Budování říše (USA - 2006)

1. díl - Řím

3. díl - Kartágo

4. díl - Egypt

5. díl - Řecko
Pátý díl cyklu o velkých říších popisuje vzestup Řecka od Mykén, přes Perikla, Filipa, Alexandra Makedonského po ptolemaiovský Egypt. Autoři jsou nekritičtí k athénské demokracii, která s železnou pravidelností vyháněla své nejlepší muže - většinou do Persie - a prostředky k vybudování Parthenónu a dalších staveb získala krádeží peněz ze společné pokladnice athénského námořního spolku. Velice pěkně je rekonstruováno válečné novátorství Filipa: pozornost je věnována nejen falanze, ale i dalším inovacím: obléhacím věžím a katapultům.
Nalezené chyby:
- na mapě Alexandrovy říše chybí okupované Řecko (to ovládal celé kromě Épeiru a Sparty)
- Alexandr nezemřel 10. 6. 323 př. n. l., ale 13. 6. 323 př. n. l.

8. díl - Byzantská říše

H

Hledání legend a hrdinů: Iásón a zlaté rouno (BBC - 2006)

Autoři dokumentárního cyklu se vydali na pátrání po stopách výpravy Argonautů, aby posbírali zrnka legendy. Škoda, že je dokument tak strohý, v podstatě jde jen o suché vyprávění legendy, stručný popis cesty a dnešních reálií.

I

Impérium (Německo - 2004)

1. díl - Boj o Řím

2. díl - Bouřka nad Persií
Jeden z dílů německého cyklu pojednává o zničení perské říše Alexandrem Velikým. Nesoustředí se jen na vojenské aspekty, ale informuje i o perské kultuře - např. počítačová rekonstrukce Persepolis je úžasná.
Nalezené chyby:
- v době narození Alexandra Velikého již perská říše neovládala území v Evropě
- Alexandr Veliký nevstoupil do Persie r. 344 př. n. l. s třicetitisícovým vojskem, ale 334 př. n. l. a měl 33 - 35 tisíc mužů
- špatné skloňování jména Kýros
- autoři tvrdí, že perská říše v té době nebyla kolosem na hliněných nohou: ale přesně tak tomu bylo, trpěla separatistickými tendencemi různých regionů a jen díky politice uplácení hašteřivých Řeků, aby bojovali mezi sebou, udržela jakous takous integritu svých území v Malé Asii
- chybné datování 333 n. l. místo 333 př. n. l.
- to, že měl Dáreios k dispozici řecké žoldnéře, nesnižovalo jeho sílu - ba naopak, přes jejich etnickou spřízněnost s Alexandrovými vojáky nesmíme zapomínat, že v Řecku byla opozice vůči Alexandrovi a to, že se Řekové nepovažovali za stejný národ jako Makedonci
- Dáreios z bitvy u Gaugamély neprchal ve válečném voze, ale na koni
- Alexandr neprošel Perskou bránou bez odporu, naopak o ní musel svést tuhý boj

3. díl - Smrt na Nilu

4. díl - Pád Karthága

Imperiální války (USA - 2012)

Celkem průměrná rekonstrukce starověkých bitev s onou dnes tak typickou nepřímou úměrou mezi počítačovými efekty a historickou věrností. Podobně jako u dokumentu Osudy Říma zde postavy hovoří jazyky tehdejší doby.
Nalezené chyby:
3. díl - Bitva u Marathónu
- nezmíněno první perské tažení, které skončilo neúspěchem u mysu Athos
- na mapě nezohledněno, že Thrákii Dáreios ovládal již před tažení proti Athénám 
- chybné skloňování jména Dátis
- nebyli to Athéňané, kteří posměšně vyzvali perské posly, ať přinesou perskému králi vodu a zem z propasti, kam je svrhnou, jak tvrdí film; to řekli Sparťané královým poslům, než je hodili do studny
- nevím nic o tom, že by Athéňané u jednoho z poslů udělali výjimku a ukamenovali ho
- Miltiadés neměl devět, ale deset tisíc vojáků
- v době návratu posla ze Sparty nemohli Athéňané kalkulovat s kontingentem z Platají (to byla neočekávaná posila, která přišla až v době, kdy tábořili u Marathónu)
- film tvrdí, že Peršané souběžně pluli s částí vojska proti Athénám - podle všeho tak učinili až po bitvě
- hlasování stratégů se netýkalo zda bojovat hned nebo počkat na případnou posilu ze Sparty: ve skutečnosti se hlasovalo o tom, zda se bránit za hradbami nebo bojovat v poli
- stejně tak chybné je mínění, že řecké vojsko šlo do útoku krokem, naopak vyrazilo rychlým útokem, aby perským lukostřelcům nedalo možnost vystřelit
- další chyba jsou perští vojáci s kovovými štíty, ve skutečnosti se chránili pomocí lehkých, z proutí pletených štítů

4. díl - Salamína
- tvrzení "Řecko již není sjednocenou zemí, nýbrž řadou samostatných, znepřátelených států" je zavádějící: i předtím bylo řadou samostatných států, ovšem dočasně spojených v koalici proti perské hrozbě
- pochybuji o tom, že by Themistoklés vynalezl bronzové kování lodního zobce, domnívám se, že se toto kování používalo již dříve
- pro zobce athénských lodí je nesprávně použit latinský termín rostrum
- potrestání egyptské rebelie Peršany je chybně klasifikováno jako rozšíření perské říše
- stejně tak je nepřesné mluvit o perské invazi do Malé Asie, když ta jí patřila
- nesmyslná záměna zemí (Thrákie a Makedonie) za města
- nezmíněno, že se Peršanům podařilo přemostit Helespont až na druhý pokus
- převzetí zveličeného počtu perského vojska ze starořeckých pramenů
- špatné skloňování jména Sikkinos
- popis bitvy je zredukován na snahu Řeků dostat obrovské perské loďstvo do stísněného prostoru; neuvedeny další léčky Řeků - předstíraný útěk jedné formace a útok druhé formace ze zálohy 

L

Legendy z historie (Německo - 1996)

Filmová podoba jednoho z dílů knižního cyklu Sfinga, který hodnotím v sekci faktografie Řecko. Tak, jako knižní předloha, se soustředí na logistické problémy, související se zásobováním veliké armády při pochodu obrovskými, mnohdy pustými, oblastmi perské říše, které si vyžadovaly přesné plánování a výpočty, na Alexandrovy metody šíření řecké kultury a vlivu výstavbou pevností a měst a v neposlední řadě na jeho tendence spojit Řeky, Makedonce a Peršany v rovnocenné části jednoho celku.
Nalezené chyby:
5. díl: Attila - jezdci smrti ze stepi, Hunové dobývají Evropu

11. díl: Útok na Asii - Alexandr Veliký dobývá svět
- Alexandr Veliký nevstoupil do Persie r. 324 př. n. l. s šedesátitisícovým vojskem, ale 334 př. n. l. a měl 33 - 35 tisíc mužů
- konec panhellénské války v Persii vyhlásil Alexandr po 4 letech, ne po 5 letech tažení

24. díl: Zničte Kartágo - zánik světové velmoci

M

Marathón - dlouhý běh k demokracii (Německo - 2006)

Dokument se, vedle rozboru bitvy u Marathónu a jejího dopadu na další vývoj v Řecku, zabývá i legendou o poslu, který běžel do Athén zvěstovat zprávu o vítězné bitvě. Dokument je velice dobře provedený a od historických faktů se neodchyluje. Pro neznalého může být matoucí, že bez upozornění občas odskočí z první řecko-perské války do druhé.
Nalezené chyby:
- delfská Pýthie nehovořila o zdi, ale o dřevěných hradbách (Themistoklés si vyložil, že to znamená lodě), které Řeky ochrání před Peršany
- není uvedeno, že vedle varianty, že zvěstovat zprávu o vítězství u Marathónu byl vyslán běžec Feidippidés, se uvádí i jméno Diomedón

Mýty a fakta historie: Alexandr Veliký (Kanada - 2003)

Dokument o bitvě u Gaugamély, která rozhodla o osudu perské říše je pěkně zpracován, ocenil jsem důraz na výzbroj a taktiku různých typů makedonských jednotek a také to, že se jedná o jeden z mála filmů, kde jízda v souladu s historickými fakty nemá třmeny.
Nalezené chyby:
- typ přileb a červené tuniky falangistů vypadají spíše jako výstroj římských legionářů
- Olympias nebyla válečná kořist, ale manželka v rámci Filipovy sňatkové politiky
- v kontextu tehdejších dějin je nelogicky použita mapa dnešního Řecka
- řecké kmeny přišly do své domoviny pravděpodobně z Podunají a nikoli z oblasti středního Turecka, v Alexandrově době neměly ponětí ani o své někdejší domovině, natož, aby se domnívaly, že jejich původní domovina ležela kdesi v malé Asii
- tradované Alexandrovo řešení problému gordického uzlu může symbolizovat jak jeho neortodoxní přístup, tak pomíjivost jeho vlády nad Asií
- není pravda, že Dáreiovi rádcové doporučovali taktiku spálené země, doporučoval ji jen jeho řecký generál Memnón, ostatní dychtili po přímém střetu - a tato debata byla aktuální před bitvou u Gráníku, nikoli před bitvou u Gaugamély, kdy byl Memnón již dávno mrtev
- Alexandrův výrok, že kdyby byl Parmeniónem, učinil by tak, se vztahuje nikoli k Parmeniónovu návrhu na noční útok u Gaugamély, ale ke kladnému Parmeniónovu stanovisku k Dáreiově nabídce na odstoupení zemí západně od Eufratu a vyplacení 10.000 talentů
- používání termínu hoplít místo hoplíta
- kosý šik nebyl Alexandrovou inovací, ale dřívějším dílem thébského vojevůdce Epameinónda

N

Největší bitva Alexandra Velikého (V. Británie - 2009)

Britský historik Michael Wood se vydal v Alexandrových stopách do Sýrie a do Iráku. Ve spolupráci s jinými vědci, americkou a britskou armádou a místním obyvatelstvem nalezl v Iráku místo bitvy u Gaugamély.
Nalezené chyby:
- nesprávné označení Dáreia jako císaře
- řecká civilizace na blízkém Východě přetrvala téměř tisíc let - zde se mluví se o tisících let
- jméno Seleukos je zkomoleno na Salukos
- Alexandr nechtěl vytvořit směs řecké a syrské civilizace, ale směs všech národů, které ovládal
- Mazaios nebyl perský král, ale satrapa
- tvrdí se zde, že Alexandr překročil Eufrat s 50.000 muži pěchoty, Arriános uvádí 40.000
- bitva u Issu zkomolena na bitva u Issa

P

Pátrání po ztraceném světě Alexandra Velikého (V. Británie - 2012)

Další cesta v Alexandrových stopách, tentokrát do někdejší Baktrie a Sogdiany. Šestidílný seriál se neomezuje jen na Alexandrovo tažení - zkoumá i předchozí historii těchto zemí, jejich dnešní stav a to, co zde ze starověkého dědictví dodnes přetrvává. Mění tak černobílou představu pustiny, obývané nelítostnými válečníky na pestrý orientální koberec nepřátelské a nevyzpytatelné země, zaostalosti, prastarých tradic a drsné krásy krajiny. Dojem umocňuje podmanivá hudba.
Nalezené chyby:
1. díl:
- téměř horizontální chránič krku na přilbě vojáka nepatří do této doby, ale do doby Říma
-  tvrzení, že je příběh o Iásonovi a Argonautech o tisíce let starší, že Argonauti neputovali do dnešní Gruzie, ale do centrální Asie, díky snad tehdy existujícímu propojení Černého a Kaspického moře, je nadmíru divoká spekulace
- Alexandr, zesnulý r. 323 př. n. l., nemohl r. 282 př. n. l. organizovat námořní průzkumnou expedici a pověřit jí Patrokla (jsou pomotány dohromady dvě akce: Alexandr v posledních letech své vlády nařídil expedici veliteli jménem Hérakleidés, Antiochos I. nařídil v posledních letech vlády svého otce stejnou expedici Patroklovi)
- chybný termín zoroastrianismus místo správného zoroastrismus vinou otrockého překladu

3. díl:
- chybný termín Sogdiané místo správného Sogdijci vinou otrockého překladu
- není pravda, že Alexandrovi nezbývalo nic jiného, než se oženit s Roxanou, dcerou sogdijského velmože Oxyarta, aby zvládl odpor Sogdijců; bylo to sice jedno z jeho opatření, aby je k sobě připoutal, nicméně v té době již měl Sogdianu více méně pod kontrolou

5. díl:
- chybný termín Alexandr Velký místo správného Alexandr Veliký

6. díl:
- chápu autorovo nadšení nad uhrančivou a impozantní krásou krajin, kterými prošel, ale tvrzení, že Oxos je starodávný zdroj lidské civilizace, nelze akceptovat

S

Sedm divů světa - Rhodský kolos (USA - 1995)

Uvítal bych kratší provedení všemi divy světa a větší prostor pro Rhodský kolos. Jsem ale vděčný za další postřehy ohledně spojnic mezi naší dobou a helénismem, snahu vidět jej víc než jen jako výplň mezi klasickým Řeckem a římským impériem a konečně za správnou češtinu bez barbarského skloňování řeckých jmen. O inspiraci sochy Svobody Rhodským kolosem jsem věděl, ale o kopii Parthenónu, včetně obří sochy Athény, v Nashvillu ne.
Nalezené chyby:
- mluvit v souvislosti s Řeky o tógách je tedy obří karambol

Starověké říše (V. Británie - 2010)

Jak vzniká, funguje, vyvíjí se, rozkvétá, upadá a zaniká složitý a choulostivý mechanismus jménem civilizace? Na tuto otázku odpovídá šestidílný cyklus, který diváka provede Mezopotámií doby bronzové, kolapsem a znovuoživením v době železné, chaotickým kvasem řeckých městských států, velkolepou Alexandrovou anabází, otevřeným světem doby helénismu, neústupnou a tvrdohlavou římskou republikou a impozantním římským císařstvím.
2. díl - Doba železná

3. díl - Řecké městské státy
Nalezené chyby:
- používání Iliada místo správného Ilias
- špatné skloňování názvu města Sardy
- špatný tvar jména Lysander místo správného Lýsandros
- zkomolení jména Lýsimachos

4. díl - Návrat krále:
Nalezené chyby:
- mezi trojskou válkou a Alexandrovou anabází neuplynulo pět, nýbrž osm staletí
- bitva u Issu je jednou datována do září, podruhé do listopadu  (odehrála se v říjnu r. 333 př. n. l.)
- používání tvaru Makedoňané místo správného Makedonci vinou otrockého překladu
- Alexandr Veliký nezemřel 10., ale 13. června 323 př. n. l.
- chybné skloňování jména Sarapis

5. díl - Republika ctnosti

6. díl - Obec člověka, obec boží

T

Trója - legendy a záhady (National Geografic - 2004)

V čem všem měl Homér pravdu? Existovaly postavy jeho eposu, trojský kůň, vedla se válka kvůli ženě? Na tyto a spousty dalších otázek se snaží fundovaně a poutavě odpovědět tento vynikající dokument. Rád konstatuji, že rozšířil mé dosavadní znalosti: nevěděl jsem, že Schliemann nenalezl místo bájné Tróje, ale hbitě si tuto zásluhu přivlastnil, že trojský kůň může být metafora pro zemětřesení (Poseidón byl vedle boha moří i bohem zemětřesení a bývá spojován s koněm) nebo pro obléhací stroj, který se koni vzdáleně podobá. Je velice zajímavé, jak přesný Homér byl, resp. ústní tradice, kterou mnohem později po trojské válce zapsal.
Nalezené chyby:
- výzbroj a výstroj vojáků v mykénské době byla výhradně z bronzu, železné části zbroje tam nemají co dělat
- Alexander Veliký nevstoupil do Persie r. 332 př. n. l. s dvacetitisícovým vojskem, ale 334 př. n. l. a měl 33 - 35 tisíc mužů
- mince pro podsvětního převozníka Charóna se vkládala do úst, nekladly se mince na obě oči

V

Velké bitvy historie (V. Británie - 2004)

Tento cyklus mě příjemně překvapil - je na dnešní poměry poměrně přesný, má pěkně zpracovanou strategii bojujících stran a popisuje i některé, běžně neuváděné, detaily.
Nalezené chyby:
5. díl - Marathón
- větu, aby nezapomněl na Athéňany, měl Dáreiův otrok svému pánovi, kdykoli zasedne za stůl, přikázáno říci ne jednou, ale třikrát
- k bitvě u Marathónu nedošlo 11. září 490 př. n. l., ale 12. září 490 př. n. l.
- Dareios neposílal posly pouze do Athén a Sparty, jak tvrdí film, ale i do jiných měst
- zkomolení jména Feidippidés
- tento posel běžel do Sparty ještě před pochodem na Marathón, nikoli během něj, jak tvrdí film
- film uvádí, že Peršané před bitvou pluli s částí vojska proti Athénám - podle všeho tak učinili až po bitvě

11. díl - Alexandr Veliký
- Filip nenastoupil na trůn r. 358 př. n. l., správně je 359 př. n. l.
- r. 340 př. n. l. nebylo Alexandrovi 14, ale 16 let
- r. 340 př. n. l. netáhl Filip do Řecka, ale obléhal Byzantion a Perinthos
- neuvedeno, že Sparta nepatřila do Filipova korintského spolku (přičemž doprovodná mapa je správně)
- v době svého největšího rozkvětu sahala perská říše nikoli do středního, ale pouze do severního Řecka
- v době vpádu do Persie neměl Alexandr 54.000 mužů, ale 33 - 35 tisíc mužů
- tvrzení, že Dareios byl vynikajícím válečníkem
- u Issu měl Dareios k dispozici nikoli 6.000, ale jen 2.000 těžkooděných řeckých žoldnéřů
- nebyla to "jakási athénská žena", která Alexandra vybídla k zapálení Persepole, ale konkrétní hetéra Tháis
- vágní udání síly Alexandrova oddílu, který pobil Spitamenés (bylo to 2.500 mužů)
- chybný termín Sogdiánci místo správného Sogdijci vinou otrockého překladu
- nebyli to Sogdijci, kdo Alexandrovi poslal Spitamenovu hlavu, ale Massagetové
- Alexandr nezemřel 10. června, správně je 13. června 323 př. n. l.
- nesouhlasím s tvrzením, že vojsko, které vybudoval Filip, bylo nejlepší ve starověku, palma vítězství patří samozřejmě Římanům
- mapa Alexandrovy říše nesprávně zahrnuje i území, která nedobyl, např. Pontus a Atropaténé

Z

Záhadné postavy dějin: (V. Británie - 2010)

2. díl: Král Artuš

4. díl: Alexandr Veliký
Na rozdíl od ostatních dokumentů se tento zaměřuje na zmizelou Alexandrovu hrobku. Jsou zde nabízeny tři teorie: že padla za oběť Diocletianovu potlačení egyptské revolty, že ji zničili křesťanští fanatici ve 4. století nebo že ji křesťané začali vydávat za ostatky svatého Marka, kteréžto byly ve středověku převezeny do Benátek.
Nalezené chyby:
- výstroj a výzbroj římských vojáků odpovídá principátu, nikoli době, o které film pojednává
- označení Alexandra jako generála svádí k tomu, že měl takovou hodnost, jako by nebyl král; přesnější je označení vojevůdce

11. díl: Narození Ježíše Krista

13. díl: Kleopatra

Ztracené civilizace (USA - 1995)

3. díl: Egejské moře – dědictví Atlantidy
Existovala Atlantida? Kde ležela? Při vzrušujícím pátrání po možném umístění Atlantidy nás autoři dokumentu provedou Mykénami, Trójou, Thérou a Krétou. Po detektivním pátrání jsou jako možní Atlanťané určeni Mínojci a jako viník zániku legendární civilizace výbuch sopky na Théře.

2. díl: Egypt – hledání nesmrtelnosti

6. díl - Řím – nepřekonaná říše

Ztracené světy (Velká Británie - 2006)

6. díl: První křesťané svatého Pavla

9 díl: Ježíšův Jeruzalém

12. díl: Atlantida
Je množství teorií na otázku, kde ležela Atlantida. Podle této byly součástí Atlantidy Théra a Kréta. Viníkem kolapsu legendární civilizace je pak logicky výbuch sopky na Théře.
Nalezené chyby:
- špatné skloňování jména Mínós
- chybný tvar Mínojané místo správného Mínojci vinou otrockého překladu

13. díl: Athény
Zde se podíváme na zajímavou rekonstrukce Parthenónu, agory, vodovodního systému, obranného systému a lodí - triér. Správně a kriticky je řečeno, že a prostředky k vybudování Parthenónu a dalších staveb získal Periklés krádeží peněz ze společné pokladnice athénského námořního spolku.
Nalezené chyby:
- jedna z map zobrazuje území, jež Athéňané za Perikla neovládali (např. Spartu a Krétu), na druhé straně nezabírá ty, co ovládali (např. Bospor a Dardanely); má-li zobrazovat řecký svět, také neodpovídá faktům