Hodnocení ostatních dokumentárních filmů:

Mým původním záměrem bylo uvést všechny chyby, které jsem v knihách a filmech nalezl. Jejich množství je ale v některých případech takové, že by mi většinu času, který věnuji tvorbě stránek, zabraly recenze. Vzhledem k tomu, že náplň stránek je primárně jiná, uvádím u jednotlivých děl jen omezený výčet chyb nebo ty nejmarkantnější, případně jen hodnocení hodnověrnosti.

Dnes se rychle píše a filmuje, aby se rychle prodalo a podle toho vypadá výsledek. Úsilí dnešních popularizátorů setřít prach z historických postav a podívat se na ně jinýma očima je sice chvályhodné a občas přinese i jisté výsledky, kdyby jen k odstranění nánosu prachu nepoužívali místo štětečku žíravinu. Z těchto důvodu se těžiště hodnocení knih a filmů bude přesouvat k odborným pracem. Také zde nebudou hodnocena ta díla, která používají historický háv pouze jako kulisu k úplně jiným žánrům.

Starověcí autoři odlišeni kurzívou v nadpisu
B D E M N O P S T Z

B

Barbarská tažení Evropou (Německo - 2002)

Seriál se zabývá přesuny barbarů v době stěhování národů, přičemž důraz je kladen na největší cestovatele barbarského světa, tedy Kimbry a TeutonyGóty a Vandaly. Škoda některých do nebe volajících hloupostí, které srážejí úroveň dokumentu.
Nalezené chyby:
1. díl - Kimbrové a Teutoni:
- výzbroj a výstroj římských vojáků odpovídá klasickému období, tj. 1. a 2. století n. l., ne době římské republiky
- jako laikovi mi není jasné, jak mohli být Kimbrové a Teutoni, když ve své vlasti trpěli podvýživou a hladověním, vyšší a mohutnější než Římané
- Diodóros nebyl římský, ale řecký historik
- termín barbar není římského, ale řeckého původu

2. díl - Varova bitva a gótská sága:
- Varova trestná výprava je mylně vykládána jako dobyvatelská
- nebylo to tak, že Arminius poslal Varovu uťatou hlavu římskému císaři, poslal ji Marobudovi a ten ji teprve poslal Římanům
- není stoprocentně dokázáno, že místo Varovy porážky se nachází v lokalitě Kalkriese
- nesprávné označení císaře Hadriana jako krále
- termín limes [?] nelze vztahovat pouze na hornogermánsko-raetskou hranici
- na jedné z map je římským územím Agri decumates [?] a zároveň Thrákie vazalským státem, což je nesprávné míchání stavu na konci vlády Domitiana a na počátku vlády Claudia
- nevím o tom, že by Seneca starší psal o putování Gótů
- rozdělení Gótů nevzniklo na základě jejich svobodného rozhodnutí, způsobily jej pohyby Gepidů, kteří se mezi ně vklínili (a nedošlo k tomu před kontaktem s Římany, jak tvrdí film)
- Thervingy a Greuthungy, gótské celky (a zřejmě ne jediné, ale jen největší z gótských skupin) ve 4. století, nelze ztotožňovat s kmenovými svazy 5. století: Visigóty a Ostrogóty
- prohlásit Góty za první mučedníky, prolévající krev za křesťanství, je naprostý nesmysl
- špatné skloňování jména císaře Valenta
- výzbroj a výstroj vojáků doprovázejících Valenta odpovídá klasickému období, tj. 1. a 2. století n. l., ne době pozdního císařství

3. díl - Boj o Řím:
- špatné skloňování jména císaře Valenta
- tvrzení, že Hunové jako první nasadili koňům sedla, není pravda
- pro 4. století nelze hovořit o Visigótech - to je celek, který vznikl až v následujícím století
- popírání persekuce katolíků a surového plenění v Africe ze strany Vandalů
- nesmyslný výraz indoevropské křesťanství místo správného termínu ariánské křesťanství (zřejmě chyba překladu)
- nebyl to Marcus Aurelius, ale Aurelianus, kdo dal postavit kolem Říma nové hradby a nebylo to 200, ale 139 let před dobytím Říma
- nešťastná formulace "Honorius dal před Alarichovými hordami uzavřít brány", může budit dojem, že byl v Římě
- tvrzení, že Alarichovi nechala otevřít brány římská šlechtična, nejpravděpodobněji to však byli otroci gótského původu
- hloupá věta, že po 800 letech bylo město opět v rukou cizinců, tentokrát barbarů (Brennovi Galové byli přece také považováni za barbary)
- formulace "Visigóti nevěřili, že Ježíš není stejné podstaty jako Bůh": je to přesně naopak, ariánská doktrína tvrdila, že Syn není téže podstaty jako Otec
- tvrzení, že Attila mohl své území rozšířit pouze na úkor západořímské říše je také mylné: mohl tak učinit i na úkor východořímské říše, ale šlo mu jen a jen o kořist a evropskou část východořímské říše již vyplenil
- Burgundi nebyli na Attilově straně, ale na straně Římanů
- výzbroj a výstroj římských vojáků odpovídá klasickému období, tj. 1. a 2. století n. l., ne době pozdního císařství

4. díl - Dědictví Říma:
- španělské Toledo má latinský tvar Toletum, nikoli Toleto
- přesnější by bylo říci, že visigótský král Leovigild porazil vojáky Byzance, než vojáky Říma
- nesmyslný výraz árijci místo správného termínu ariáni (zřejmě chyba překladu)
- stejný nesmysl je tvrzení, že ariáni nevěřili ve Svatou trojici
- Římané neodešli z Británie r. 400, ale r. 407

Barbaři Terryho Jonese (V. Británie - 2006)

Filmová podoba stejnojmenné knihy, kterou hodnotím v sekci faktografie ostatní, se "vyváženě" věnuje odkazu římské civilizace, z níž naše vychází. Čili, co bychom ještě na svých kořenech poplivali, aby nás ostatní poklepali na ramenou, jak jsme mnichovanští. Co zástupci někdejších květinových dětí předvádějí ve zralém věku v evropské politice a kultuře je důkazem, že požívání drog v mládí působí destruktivní a nezvratné změny psychiky. Při obviňování Římanů, že válčili, zabíjeli a okupovali, by si měl autor uvědomit:
a) Kdyby to nedělali Římané jiným, jiní by to dělali jim, takže dělení starověkého světa na Řím - agresor versus ostatní mírumilovní beránci, je bohapustá demagogie.
b) Každá mince má dvě strany a přehlížet civilizační přínos Říma, z kterého dodnes čerpáme, je překrucování faktů.
c) Autor paradoxně opominul zničujícím obviněním zasáhnout i svou domovinu (např. jak jeho soukmenovci zacházeli s Iry, před tím nelítostná Caesarova kampaň v Gallii bledne; srovnejme kladný postoj Gallů k římské nadvládě v dalším století a dodnes trvající násilnosti v severním Irsku), která budovala své impérium - alespoň zpočátku, než přišly moderní "metody" - tak, jako Řím a jako ostatně každá jiná velmoc v dějinách.
d) Pokrytecké a lstivé demokreatury, vedoucí anglosaská impéria, zastrašují a vydírají země, nepodléhající jejich korporátnímu kolonialismu, rozpoutávají proti nim lživé kampaně, za pomoci tamních pátých kolon organizují vraždy jejich představitelů, převraty a občanské války; nejsou-li tyto cesty úspěšné, barbarsky je bombardují. A prolhaný demokratický svět tomu farizejsky přihlíží, aniž by okem mrknul. Jejich dojemná starost o demokracii, svobodu, humanitu a lidská práva se kupodivu soustředí výhradně na oblasti strategického nebo ekonomického významu. Pak zemi, která měla tu "čest" dostat se do hledáčku jejich zájmu, čeká rozkradení národního bohatství, drancování přírodních zdrojů mezinárodní oligarchií a jejími lokálními dozorci, zadlužení u mezinárodních lichvářů, zmrzačení školství a likvidace tradičních hodnot. Země, které se řídí konceptem selektivních lidských práv a jejichž oblíbenou činností je nucený vývoz demokratury na křídlech bombardérů, mají k poučování jiných věru pochybný mandát.
Nalezené chyby:
1. díl:
- dobyvatel Říma Brennus neřekl "Strast poraženým", ale "Běda poraženým"
- bitva u Alesie se odehrála nikoli 300 let před obléháním Říma, ale 300 let po obléhání Říma (zde půjde zřejmě o chybu při překladu)
- v jedné pasáži se nepřesně hovoří o keltské říši, správněji by mělo zaznít keltský svět (možná také chyba překladu)
- chybné skloňování jména Vercingetorix

2. díl:
- nebylo to tak, že Arminius poslal Varovu uťatou hlavu římskému císaři, poslal ji Marobudovi a ten ji teprve poslal Římanům
- nerozlišuje se eques a equites [?], tedy jednotné a množné číslo výrazu jezdec
- hřebenovitá přilba typu Intercisa patří až do 3. století
- není pravda, že Augustus zasnoubil svou dceru dáckému princi (jedná se o Antoniovo očerňování)
- není pravda, že do Traianovy vlády nedocházelo ke konfrontacím s Dáky
- mapa římské říše pro Hadrianovu dobu nezahrnuje Dácii a Agri decumates
- Gótové žádali o usídlení na římské straně Dunaje ne r. 367, ale 376 (zřejmě chyba překladu)
- zřejmě vinou překladu překroucen Ammianův popis, že hladoví Gótové dávali své lidi do otroctví za psy na to, že je vyměňovali za psí žrádlo
- snaha o relativizaci gótského plenění Říma r. 410

3. díl:
- zařazení Řeků do tohoto cyklu je násilné, Římané sice na Řeky hleděli svrchu, ale za barbary je nepovažovali
- demagogicky se zde zdůrazňuje, že Archimédés byl při dobytí Syrakus zabit, ani slovo však nepadne o tom, že římský velitel Marcellus dal Archiméda důstojně pohřbít
- nebyl to Crassus, který byl umučen Parthy tak, že mu do hrdla nalili roztavené zlato - tak ztrestal Mithradates Mania Aquilia
- občasné slučování Parthů a Peršanů
- nepřesné označení Dáreia jako císaře
- novoperská říše nevznikla r. 200, ale kolem r. 226

4. díl:
- Gótové nesídlili na území Německa
- Attila nepřestal poskytovat své jednotky západořímské říši hned po získání vlády, ale až po rozkolu s ní
- naprosto zkresleny Attilovy důvody útoku na západořímskou říši: ne proto, že z východní říše už nemohl vyždímat více tributu - naopak, východní říše se odmítla dále nechat vydírat, tak šel plenit jinam
- přízvisko Bič boží neměl Attila za svého života, ale až v 8. století
- nesmyslné tvrzení, že římskou armádu tvořili Gótové
- Geiserich nezmrzačil svou snachu kvůli nevěře, ale kvůli zásnubám svého syna s císařovou dcerou, která se jmenovala Eudocia, nikoli Eudoxia (a učinil tak pod záminkou, že mu snacha ukládá o život)
- popírání persekuce katolíků a surového plenění v Africe ze strany Vandalů
- nepravdivé tvrzení, že římští císařové dávali obilí zdarma všem mužským obyvatelům Říma
- Vandalové neplenili Řím tři týdny, ale dva týdny

Bitva s Římem (Německo - 2008)

Nejedná se jen o popis jednoho z mezníků evropských dějin - bitvy v Teutoburském lese a dějů jí předcházejících, ale také o vynikající a podrobnou analýzu ekonomické síly, vojenské taktiky a mentality Římanů a Germánů.
Nalezené chyby:
- Římané si po ústupu z hranic na Labi neponechali území Agri Decumates, jak naznačuje jedna mapa
- není zmíněn fakt, že Varus byl odlákán k potlačení údajného ohniska nepokojů, aby byl pak Arminiem zničen
- nebylo to tak, že Arminius poslal Varovu uťatou hlavu římskému císaři, poslal ji Marobudovi a ten ji teprve poslal Římanům

Bitvy starověku (USA - 2006)

1. díl - Alexandr Veliký - dobyvatel

2. díl - David Obrobijec
Legendární David, nejpopulárnější biblická postava, je zde nemilosrdně odhalen jako proradný a nelítostný člověk bez jakýchkoli skrupulí, jehož cesta k moci a vybudování národního státu byla lemována zradami, vraždami a krutými masakry. Přesto na jeho osobě neulpělo odsouzení, jaké si vysloužil např. jeho mnohem pozdější nástupce Herodes Veliký, jehož "kapacitu" minimálně dosáhl, ne-li předčil.
Nalezené chyby:
- obraz bojovníků, bojujících s dvěma meči, jak gladiátor dimachaerus, je nesmysl a opakuje se ve všech dílech

3. díl - Jozue - biblické válčení
Tento díl zpracovává tažení Izraelců do Kanaánu, kterým velel brilantní vojevůdce Jozue - zdůrazněna je jeho schopnost využít terén a umění psychologické války. Zajímavá je hypotéza, jak ve skutečnosti mohlo dojít k dobytí Jericha.
Nalezené chyby:
- po čtyřicetiletém pobytu v poušti má Jozue, který již před tímto pobytem velel vojsku, stále podobu zhruba třicetiletého muže

4. díl - Caesar - legendární obléhání Alesie

5. díl - Hannibal ničitel

6. díl - Mojžíš - štvanice
Mojžíš, tradičně vnímaný především jako náboženská autorita, je zde představen jako vojevůdce a organizátor. Uměl obelstít silnějšího protivníka a díky tomu, že vybudoval ukázněnou a efektivní armádu, zničit protivníka stejně silného. Legendární přechod moře suchou nohou je zde prozaicky přičten jeho schopnosti číst terén a přírodní podmínky. S nelítostnou brutalitou masakroval cizí a ty ze svých, kteří se odchýlili od jeho linie.

7. díl - Soudný den u Marathónu

8. díl - Ramesse II. - útočící válečné vozy
Horkokrevný Ramesse II proti lstivému chetitskému protivníkovi: chetitský král pro svou váhavost nedokázal zužitkovat past, kterou nastražil, Ramesse svou nerozvážnost napravil srdnatostí, zpravodajských lapsů se dopustily obě strany. Velmi zajímavé jsou informace o válečné vozbě obou stran.
Nalezené chyby:
- letopočet bitvy u Kadeše je jednou uváděn r. 1300 př. n. l., podruhé 1285 př. n. l. - pokud jsem informován, přesný letopočet dosud znám není
- Tutanchamon nezemřel r. 1323 př. n. l., ale kolem 1338 př. n. l.
- přesný letopočet smlouvy mezi Chetity a Egypťany, namířené proti sílící Asýrii, není podle mého také znám

Budování říše (USA - 2006)

1. díl - Řím

3. díl - Kartágo

4. díl - Egypt
Čtvrtý díl amerického cyklu,  věnující se Egyptu, rozebírá hlavně stavební a architektonické aspekty egyptské velikosti; je tak - pro mně až příliš specializovaně - koncipován celý seriál, nicméně u Egypta je tento přístup více než logický. Zaujal mně výklad o slepých cestách, pokusech a omylech stavitelů pyramid (např. lomená pyramida). Ten by si měli poslechnout ti blouznivci, kteří pyramidy připisují mimozemšťanům.
Nalezené chyby:
- Džoserovo úmrtí datováno n. l. a ne př. n. l.

5. díl - Řecko

8. díl - Byzantská říše

D

Doby temna (USA - 2007)

Dokument, ze kterého mrazí, popisuje dobu rozvratu, neustálých válek, plenění, vraždění, hladu, nemocí, úbytku obyvatelstva a neuvěřitelně hlubokého úpadku společnosti po pádu západořímské říše.
Nalezené chyby:
- 24. srpna 410 nepadla říše, ale její někdejší hlavní město
- pro rok 410 nelze ještě hovořit o Visigótech, tento nový celek se vytvořil o něco později
- jakýsi orientální meč v Alarichových rukou
- film tvrdí, že Alarichovi otevřel brány římský aristokrat, ale nejpravděpodobněji to byli otroci gótského původu
- Gótové nepřišli r. 376 na území říše jako zajatci, ale jako uprchlíci před Huny
- Constantinus své zjevení viděl, nikoli slyšel a slova byla "v tomto znamení zvítězíš" nikoli "v tomto znamení budeš bojovat"
- slovo nika, podle kterého bylo pojmenováno povstání proti Iustinianovi neznamená "na něj", ale "zvítězíš"
- ve výčtu někdejších západořímských území, dobytých Iustinianem, chybí jih Hispánie

E

Egypt: Vzkříšená Nefertiti (USA - 2003)

Hledání záhadné Nefertiti se snad více než jiné historické oříšky podobá detektivnímu pátrání. V dokumentu je nastíněna možnost, že by krásnou Nefertiti mohla být jedna ze třech neoznačených mumií, nalezených v zazděné místnosti v Údolí králů.

Egyptská záhada (USA - 2010)

Archeologická záhada v podobě hrobky, která nakonec žádnou hrobkou nebyla: hrobka a nalezené rakve sloužily jako úložiště nástrojů a materiálů pro balzamovače. Místo očekávané mumie dal tento jedinečný nález archeologům hlouběji nahlédnout do kuchyně balzamovačů.

Etruskové: Předchůdci starověkého Říma (V. Británie - 2003)

Civilizace Etrusků byla fascinující, kultivovaná, nebývale obchodně a technicky zdatná. A záhadná, protože písemné prameny máme jen od jejich nepřátel: Řeků a Římanů. Dokument osvětluje její přínos světové kultuře, který nám zprostředkovali jejich římští přemožitelé.

N

Nefertiti: Egyptská královna (USA - 2007)

Do pokračujícího pátrání po Nefertiti byla zapojena počítačová tomografie. Krásná Egypťanka stále uniká, nicméně zkoumání přineslo identifikaci dalších členů této dynastie.

M

Mýty a fakta historie: Germáni (Německo - 2007)

Čtyřdílný cyklus zpracovává některá ze stěžejních období germánských barbarů: porážku Ariovista Caesarem, vymanění se z římské nadvlády po bitvě v Teutoburském lese, začínající vpády a infiltrace Germánů do římské říše ve 3. století a dobu stěhování národů. Je zde potvrzena autorita a hodnověrnost velikého Tacita a jeho spisu o Germánech. Jedná se o velice kvalitní dílo, kde nalezneme vynikající animované i hrané rekonstrukce starověkých reálií a příběhů a nakoukneme pod pokličku moderním metodám archeologie.
Nalezené chyby:
1. díl:
- vyholené podpaždí u barbarky
- lorica segmentata je doložena až od 1. století n. l., ne v Caesarově době

2. díl:
- film tvrdí, že maskové jezdecké přilby se nepoužívaly v boji, podle nejnovějších poznatků pravděpodobně ano
- tvrzení, že se do říše z Varovy armády nevrátil jediný voják - to není pravda, některým se podařilo uniknout

3. díl:
- výstroj gladiátorů ve filmu neodpovídá vesměs přísně typizovaným předlohám ze starověku
- často citovaný případ germánského zajatce, který měl vystoupit v aréně a spáchal sebevraždu, je zde nepřesný - nespolkl na toaletě "houbu, kterou se umývali", vrazil si do hrdla houbu na tyči, která se používala tak, jako dnes toaletní papír
- není spolehlivě prokázáno, že se používal "palec dolů" jako gesto, znamenající, že poražený gladiátor nemá být ušetřen
- nevím o případu, kdy by gladiátor obdržel svobodu už po prvním vítězném zápasu
- vyklizení Agri decumates Římany nebylo způsobeno výhradně uzurpacemi, ale kombinací uzurpací a tím odvoláním některých jednotek z hranic a tlaku Alamanů

4. díl:
- použití vidličky při hostině - v té době, alespoň podle informací, které mám, vidličky nebyly známy

Mýty a fakta historie: Příchod barbarů (USA - 2006)

Dokumentární cyklus USA o barbarských kmenech Franků, Vandalů, Langobardů a Sasů se zamýšlí nad jejich podílem jak na rozkotání římského impéria, tak i na navázání na jeho tradice a nad jejich samostatným přínosem pro další dějiny středověku a západní civilizace. Zajímavé a přínosné, jen opět musím připomenout stále se opakující neduh - výzbroj a výstroj římských vojáků odpovídá klasickému období, tj. 1. a 2. století n. l., ovšem ve 3. - 5. století taková - díky barbarizaci říšské branné moci - nebyla.

O

Objevování pravdy (USA - 2005)

1. díl - Tajemství pyramid
První díl dokumentárního cyklu hledá odpověď na to, zda staviteli pyramid a sfingy byli skutečně staří Egypťané. Neustále se rojí různé konspirační teorie, které do budovaní těchto divů zatahují buď obyvatele bájné Atlantidy nebo rovnou mimozemšťany. Zde dostaly prostor obě strany, jak konspirátoři, tak seriózní archeologové. Nutno přiznat, že kdyby v Egyptě bylo vše tak na vodě, jako argumenty konspirátorů, není tam Sahara, ale deštný prales.

2. díl - Nefertiti
Tento díl se snaží vypátrat, kde skončila mumie Nefertiti, manželky kacířského faraóna Achnatona. Přináší více otázek než odpovědí, jak se ostatně dalo čekat, po smrti faraóna Achnatona udělali Amónovi kněží co mohli, aby památku na něj a jeho rodinu zahladili.

3. díl - Pompeje

P

Poklad Nibelungů (Německo - 2007)

Pátrání po pokladu Nibelungů nás provede dobou od 1. po 5. století. Jsou rozebírány teorie o třech obdobích, která by mohla být pramenem eposu o Nibelunzích: zajímavá, nicméně podle mého mínění nepravděpodobná teorie, která ztotožňuje bájného Siegrfieda s Arminiem; doba intenzivních germánských nájezdů ve 3. století a konečně tradičně přijímaná teorie, která děj báje klade do doby stěhování národů.
Nalezené chyby:
- není stoprocentně dokázáno, že místo Varovy porážky se nachází v lokalitě Kalkriese
- Arminius nebyl zavražděn kvůli protiřímskému postoji, ale kvůli utužování své vlastní moci
- tvrzení, že východořímský vyslanec Priskos žil na Attilově dvoře

S

Sfinga zbavená tajemství (V. Británie - 2007)

Sfinga, strážce pyramid, stále skrývá svá tajemství - koho zobrazuje, kdo a kdy ji postavil? Tento dokument přináší další z teorií, podle které je jejím stavitelem syn faraóna Cheopse.

Starověké říše (V. Británie - 2010)

Jak vzniká, funguje, vyvíjí se, rozkvétá, upadá a zaniká složitý a choulostivý mechanismus jménem civilizace? Na tuto otázku odpovídá šestidílný cyklus, který diváka provede Mezopotámií doby bronzové, kolapsem a znovuoživením v době železné, chaotickým kvasem řeckých městských států, velkolepou Alexandrovou anabází, otevřeným světem doby helénismu, neústupnou a tvrdohlavou římskou republikou a impozantním římským císařstvím.
2. díl - Doba železná:
Nalezené chyby:
- špatné skloňování názvu města Byblos
- pro období Kýra Velikého mapa chybně zobrazuje rozsah perské říše za Dáreia I.
- Řekové nepsali abecedou, ale alfabetou

3. díl - Řecké městské státy

4. díl - Návrat krále

5. díl - Republika ctnosti

6. díl - Obec člověka, obec boží

T

Tajemný svět královen na Nilu (Francie - 2007)

Dvoudílný dokument se zabývá osudy královen starého Egypta, zmíněny jsou i královny Meroe. Již tehdy se mocné a ctižádostivé ženy snažily emancipovat vůči svým manželům a synům. Oceňuji ukázku nádherné hrobky královny Nefertari a úžasné vizualizace, které ukazují, jak exteriéry a interiéry dnešních trosek staveb vypadaly v dobách starého Egypta.

Tutanchamon: tajemství mladého vládce (USA, Velká Británie - 2007)

Přímý potomek muže, který objevil Tutanchamonovu hrobku, přispěl svým dílem k práci svého předka. Kdo nebo co zabilo Tutanchamona? Od svého objevení byla mumie pitvána, rentgenována a skenována pomocí počítačové tomografie. Pomocí nejnovějších metod, spolu s prozkoumáním věcí, které dřívější vědci opomíjeli (látky, nádoby, květiny) došel tým k názoru, že mladý faraón nejspíše zemřel následkem nehody při lovu v poušti.

Thrácký poklad (Francie - 2011)

Thrákové, stejně jako Dákové, dříve neoprávněně zůstávali vedle řecké civilizace v pozadí zájmu. Dokument ukazuje thráckou společnost jako mocnou, bohatou, řemeslně zdatnou a umělecky kultivovanou. Uchvacující přehlídka nalezených thráckých pokladů ukazuje, že thráčtí králové byli bohatí jak legendární Midas.
Nalezené chyby:
- fonetické vyslovování pojmů Thrákie, Thrák až se směšným důrazem na písmeno h
- datovat thráckou civilizaci před egyptské faraóny je nesmysl: pokud vím, první zmínku o Thrácích máme od Homéra
- tvrzení, že zemědělství a pastevectví vzniklo v Thrákii, ve skutečnosti je jejich kolébkou Blízký východ (oblast tzv. úrodného půlměsíce)
- pak to dokument koriguje, čímž si ale zároveň protiřečí - že ze Středního východu byly do Evropy dovezeny ovce, kozy, ječmen a pšenice (lépe řečeno z oblasti jihozápadní a střední Asie)
- Thukydides nebyl odsouzen k smrti, ale k vyhnanství
- Spartakovo povstání nezačalo r. 71 př. n. l., ale skončilo (začalo r. 74 př. n. l.)

Z

Ztracené civilizace (USA - 1995)

2. díl: Egypt – hledání nesmrtelnosti
Druhý díl cyklu Ztracené civilizace popisuje snahu faraónů a Egypťanů vůbec o nesmrtelnost, monumenty, sochy, chrámy, pyramidy, zásadní archeologické nálezy v Egyptě a dějiny drancování hrobek od starověku do moderní doby.
Nalezené chyby:
- pro rok 550 n. l. se nepřesně mluví o římské říši, nikoli o Byzantské

3. díl: Egejské moře – dědictví Atlantidy

6. díl - Řím – nepřekonaná říše